Exodus 14
1 Adonai spoke to Moses [Drawn out], saying,
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 “Speak to the children of Israel [God prevails], that they turn back and encamp before Pihahiroth, between Migdol and the sea, before Baal Zephon. You shall encamp opposite it by the sea.
Mluv k synům Izraelským, ať navrátíce se, rozbijí stany před Fiarot, mezi Magdalem a mořem, proti Belsefon; naproti němu rozbijete stany při moři.
3 Pharaoh will say of the children of Israel [God prevails], ‘They are entangled in the land. The wilderness has shut them in.’
A dí Farao o synech Izraelských: Ssouženi jsou na zemi, sevřela je poušť.
4 I will harden Pharaoh’s heart, and he will follow after them; and I will get honor over Pharaoh, and over all his armies; and the Egyptians [people from Abode of slavery] shall know that I am Adonai.” They did so.
I zatvrdím srdce Faraonovo, a honiti je bude, a oslaven budu v Faraonovi a ve všem vojsku jeho; a zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin. I učinili tak.
5 The king of Egypt [Abode of slavery] was told that the people had fled; and the heart of Pharaoh and of his servants was changed towards the people, and they said, “What is this we have done, that we have let Israel [God prevails] go from serving us?”
Povědíno pak bylo králi Egyptskému, že by lid utíkal. I obráceno jest srdce Faraonovo a služebníků jeho proti lidu, a řekli: Co jsme to učinili, že jsme propustili Izraele, aby nesloužil nám?
6 He prepared his chariot, and took his army with him;
Protož zapřáhl do svého vozu, a lid svůj vzal s sebou.
7 and he took six hundred chosen chariots, and all the chariots of Egypt [Abode of slavery], and captains over all them.
A vzal šest set vozů vybraných, i všecky vozy Egyptské, nad nimiž nade všemi byli hejtmané.
8 Adonai hardened the heart of Pharaoh king of Egypt [Abode of slavery], and he pursued the children of Israel [God prevails]; for the children of Israel [God prevails] went out with a high hand.
I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené.
9 The Egyptians [people from Abode of slavery] pursued them. All the horses and chariots of Pharaoh, his horsemen, and his army overtook them encamping by the sea, beside Pihahiroth, before Baal Zephon.
I honili je Egyptští, a postihli je, když se položili při moři, všickni vozové Faraonovi, a jezdci jeho i vojsko jeho podlé Fiarot, před Belsefon.
10 When Pharaoh came near, the children of Israel [God prevails] lifted up their eyes, and behold, the Egyptians [people from Abode of slavery] were marching after them; and they were very afraid. The children of Israel [God prevails] cried out to Adonai.
A když se přiblížil Farao, pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu.
11 They said to Moses [Drawn out], “Because there were no graves in Egypt [Abode of slavery], have you taken us away to die in the wilderness? Why have you treated us this way, to bring us out of Egypt [Abode of slavery]?
A řekli Mojžíšovi: Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás, abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta?
12 Is not this the word that we spoke to you in Egypt [Abode of slavery], saying, ‘Leave us alone, that we may abad ·serve· the Egyptians [people from Abode of slavery]?’ For it were better for us to abad ·serve· the Egyptians [people from Abode of slavery], than that we should die in the wilderness.”
Zdali jsme toho nemluvili tobě ještě v Egyptě, řkouce: Nech nás, ať sloužíme Egyptským? Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.
13 Moses [Drawn out] said to the people, “Don’t be afraid. Stand still, and see the yishu'ah ·salvation· of Adonai, which he will work for you today: for the Egyptians [people from Abode of slavery] whom you have seen today, you shall never see them again.
I řekl Mojžíš lidu: Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo, kteréž vám způsobí dnes; nebo Egyptských, kteréž jste viděli dnes, neuzříte nikdy více až na věky.
14 Adonai will fight for you, and you shall be still.”
Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.
15 Adonai said to Moses [Drawn out], “Why do you cry to me? Speak to the children of Israel [God prevails], that they go forward.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Co voláš ke mně? Mluv synům Izraelským, ať jdou předce.
16 Lift up your rod, and stretch out your hand over the sea, and divide it: and the children of Israel [God prevails] shall go into the middle of the sea on dry ground.
Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře, a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše.
17 Behold, I myself will harden the hearts of the Egyptians [people from Abode of slavery], and they shall go in after them: and I will get myself honor over Pharaoh, and over all his armies, over his chariots, and over his horsemen.
Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi, a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho.
18 The Egyptians [people from Abode of slavery] shall know that I am Adonai, when I have gotten myself honor over Pharaoh, over his chariots, and over his horsemen.”
A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin, když oslaven budu v Faraonovi, v vozích jeho a v jezdcích jeho.
19 Ha mal'ak Elohim [The Angel of God], who went before the camp of Israel [God prevails], moved and went behind them; and the pillar of cloud moved from before them, and stood behind them.
I bral se anděl Boží, kterýž byl prvé předcházel vojsko Izraelské, a šel z zadu za nimi; nebo hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stál z zadu za nimi.
20 It came between the camp of Egypt [Abode of slavery] and the camp of Israel [God prevails]; and there was the cloud and the darkness, yet gave it light by night: and one didn’t come near the other all night.
A přišed mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská, byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským pak osvěcoval noc, tak aby nepřiblížili se jedni k druhým přes celou noc.
21 Moses [Drawn out] stretched out his hand over the sea, and Adonai caused the sea to go back by a strong east wind all night, and made the sea dry land, and the waters were divided.
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.
22 The children of Israel [God prevails] went into the middle of the sea on the dry ground, and the waters were a wall to them on their right hand, and on their left.
Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.
23 The Egyptians [people from Abode of slavery] pursued, and went in after them into the middle of the sea: all of Pharaoh’s horses, his chariots, and his horsemen.
A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho.
24 In the morning watch, Adonai looked out on the Egyptian [person from Abode of slavery] army through the pillar of fire and of cloud, and confused the Egyptian [person from Abode of slavery] army.
Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.
25 He took off their chariot wheels, and they drove them heavily; so that the Egyptians [people from Abode of slavery] said, “Let’s flee from the face of Israel [God prevails], for Adonai fights for them against the Egyptians [people from Abode of slavery]!”
A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským.
26 Adonai said to Moses [Drawn out], “Stretch out your hand over the sea, that the waters may come again on the Egyptians [people from Abode of slavery], on their chariots, and on their horsemen.”
Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na moře, ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich.
27 Moses [Drawn out] stretched out his hand over the sea, and the sea teshuvah ·completely returned· to its strength when the morning appeared; and the Egyptians [people from Abode of slavery] fled against it. Adonai overthrew the Egyptians [people from Abode of slavery] in the middle of the sea.
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.
28 The waters teshuvah ·completely returned·, and covered the chariots and the horsemen, even all Pharaoh’s army that went in after them into the sea. There remained not so much as one of them.
A navrátivše se vody, zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře, tak že nezůstal z nich ani jeden.
29 But the children of Israel [God prevails] walked on dry land in the middle of the sea, and the waters were a wall to them on their right hand, and on their left.
Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.
30 Thus Adonai saved Israel [God prevails] that day out of the hand of the Egyptians [people from Abode of slavery]; and Israel [God prevails] saw the Egyptians [people from Abode of slavery] dead on the seashore.
A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském.
31 Israel [God prevails] saw the great work which Adonai did to the Egyptians [people from Abode of slavery], and the people feared Adonai; and they trusted in Adonai, and in his servant Moses [Drawn out].
Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.
