Deuteronomy 5
1 Moses [Drawn out] called to all Israel [God prevails], and said to them, “Sh'ma ·Hear obey·, Israel [God prevails], the statutes and the judgments which I speak in your ears today, that you may learn them, and observe to do them.”
I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte.
2 Yahweh Eloheikhem [Yahweh our God] made a covenant with us in Horeb [Desert].
Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.
3 Adonai didn’t make this covenant with our fathers, but with us, even us, who are all of us here alive today.
Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.
4 Adonai spoke with you face to face on the mountain out of the middle of the fire,
Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,
5 (I stood between Adonai and you at that time, to show you Adonai’s word; for you were afraid because of the fire, and didn’t go up onto the mountain) saying,
(Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:
6 “I am Yahweh [He sustains breathing] your God, who brought you out of the land of Egypt [Abode of slavery], out of the house of bondage.
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby.
7 “You shall have no other deities before me.
Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
8 “You shall not make an engraved image for yourself, any likeness of what is in heaven above, or what is in the earth beneath, or that is in the water under the earth.
Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí.
9 You shall not hawa ·bow low, prostrate· yourself down to them, nor abad ·serve· them; for I, Yahweh [He sustains breathing], your God, am El Kana' [Jealous God], visiting the depravity (moral evil) of the fathers on the children, and on the third and on the fourth generation of those who hate me;
Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
10 and showing chesed ·loving-kindness· to thousands of those who 'ahav ·affectionately love· me and keep my mitzvot ·instructions·.
A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
11 “You shall not use את the name of Adonai your God worthlessly: for Adonai את will not hold him guiltless who takes את his name in vain.
Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
12 “Observe the Shabath ·Intermission· day, to keep it holy, as Adonai your God enjoined you.
Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
13 You shall labor six days, and do all your work;
Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
14 but the seventh day is a Shabath ·Intermission· to Adonai your God, in which you shall not do any work, you, nor your son, nor your daughter, nor your male servant, nor your female servant, nor your ox, nor your donkey, nor any of your livestock, nor your stranger who is within your gates; that your male servant and your female servant may rest as well as you.
Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty.
15 You shall remember that you were a servant in the land of Egypt [Abode of slavery], and Adonai your God brought you out of there by a mighty hand and by an outstretched arm. Therefore Adonai your God enjoined you to keep the Shabath ·Intermission· day.
A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční.
16 “Honor your father and your mother, as Adonai your God enjoined you; that your days may be long, and that it may go well with you, in the land which Adonai your God gives you.
Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
17 “You shall not murder.
Nezabiješ.
18 “You shall not commit adultery.
Nesesmilníš.
19 “You shall not steal.
Nepokradeš.
20 “You shall not give false witness against your neighbor.
Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
21 “You shall not covet your neighbor’s wife. Neither shall you desire your neighbor’s house, his field, or his male servant, or his female servant, his ox, or his donkey, or anything that is your wrote neighbor’s.”
Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého.
22 Adonai spoke these words to all your assembly on the mountain out of the middle of the fire, of the cloud, and of the thick darkness, with a great voice. He added no more. He them on two stone tablets, and gave them to me.
Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.
23 When you sh'ma ·heard obeyed· the voice out of the middle of the darkness, while the mountain was burning with fire, you came near to me, even all the heads of your tribes, and your elders;
Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,
24 and you said, “Behold, Yahweh Eloheikhem [Yahweh our God] has shown us his kavod ·weighty glory· and his greatness, and we have sh'ma ·heard obeyed· his voice out of the middle of the fire. We have seen today that God does speak with man, and he lives.
A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal.
25 Now therefore why should we die? For this great fire will consume us. If we sh'ma ·hear obey· Yahweh Eloheikhem [Yahweh our God]’s voice any more, then we shall die.
Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme.
26 For who is there of all flesh, that has sh'ma ·heard obeyed· the voice of the Elohim Chayim [Living God] speaking out of the middle of the fire, as we have, and lived?
Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?
27 Go near, and sh'ma ·hear obey· all that Yahweh Eloheikhem [Yahweh our God] shall say, and tell us all that Yahweh Eloheikhem [Yahweh our God] tells you; and we will sh'ma ·hear obey· it, and do it.”
Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme.
28 Adonai sh'ma ·heard obeyed· the voice of your words, when you spoke to me; and Adonai said to me, “I have sh'ma ·heard obeyed· the voice of the words of this people, which they have spoken to you. They have well said all that they have spoken.
Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.
29 Oh that there were such a heart in them, that they would fear me, and keep all my mitzvot ·instructions· always, that it might be well with them, and with their children forever!
Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!
30 “Go tell them, ‘Teshuvah ·Completely return· to your tents.’
Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim.
31 But as for you, stand here by me, and I will tell you all the mitzvot ·instructions·, and the statutes, and the judgments, which you shall teach them, that they may do them in the land which I give them to possess it.”
Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli.
32 You shall observe to do therefore as Adonai your God has enjoined you. You shall not turn aside to the right hand or to the left.
Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo.
33 You shall walk in all the way which Adonai your God has enjoined you, that you may live, and that it may be well with you, and that you may prolong your days in the land which you shall possess.
Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.
