Psalms 88
1 “A psalm of the sons of Korah. For the leader of the music. Upon wind instruments. A psalm of Heman, the Ezrahite.” O LORD, God of my salvation! To thee do I cry by day, And by night is my prayer before thee!
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my supplication come before thee; Incline thine ear to my cry!
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted with those who are going down to the pit; I am like one who hath no strength.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 I am left to myself among the dead, Like the slain who lie in the grave, Whom thou no more rememberest, And who are cut off from thy [[protecting]] hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Thou hast placed me in a deep pit, In a dark and deep abyss.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Thy wrath presseth hard upon me, And thou afflictest me with all thy waves! (Pause)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Thou hast put mine acquaintances far from me, Yea, thou hast made me their abhorrence: I am shut up, and cannot go forth.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mine eyes languish by reason of my affliction. I call upon thee daily, O LORD! To thee do I stretch out my hands!
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Canst thou show wonders to the dead? Shall the dead arise, and praise thee? (Pause)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Shall thy goodness be declared in the grave, Or thy faithfulness in the place of corruption?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Shall thy wonders be known in the dark, And thy justice in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 To thee do I cry, O LORD! In the morning doth my cry come before thee.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Why, O LORD! dost thou cast me off? Why hidest thou thy face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I have been afflicted and languishing from my youth; I suffer thy terrors, and am distracted.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Thy fierce wrath overwhelmeth me; Thy terrors utterly destroy me.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They surround me daily like water; They compass me about together.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Lover and friend hast thou put far from me; My acquaintances are withdrawn from my sight.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
