Psalms 77
1 “For the leader of the music of the Jeduthunites. A psalm of Asaph.” I call upon God; I cry aloud for help; I call upon God, that he would hear me!
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 In the day of my trouble I seek the Lord; In the night is my hand stretched forth continually; My soul refuseth to be comforted.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 I remember God, and am disquieted; I think of him, and my spirit is overwhelmed.
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 Thou keepest mine eyelids from closing; I am distressed, so that I cannot speak!
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 I think of the days of old, —The years of ancient times.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 I call to remembrance my songs in the night; I meditate in my heart, And my spirit inquireth:
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Will the Lord be angry for ever? Will he be favorable no more?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Is his mercy utterly withdrawn for ever? Doth his promise fail from generation to generation?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Hath God forgotten to be gracious? Hath he in anger shut up his compassion?
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 Then I say, “This is mine affliction, A change in the right hand of the Most High.”
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 I remember the deeds of Jehovah; I think of thy wonders of old.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 I meditate on all thy works, And talk of thy doings.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 Thy ways, O God! are holy! Who so great a god as our God?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 Thou art a God who doest wonders; Thou hast manifested thy power among the nations.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 With thy strong arm thou didst redeem thy people, —The sons of Jacob and Joseph.
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 The waters saw thee, O God! The waters saw thee, and feared, And the deep trembled.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 The clouds poured out water, The skies sent forth thunder, And thine arrows flew.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 Thy thunder roared in the whirlwind; Thy lightning illumined the world; The earth trembled and shook.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Thy way was through the sea, And thy path through great waters; And thy footsteps could not be found.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 Thou didst lead thy people like a flock, By the hands of Moses and Aaron.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
