Psalms 44
1 “For the leader of the music. A psalm of the sons of Korah.” O God! we have heard with our ears, Our fathers have told us, What deeds thou didst in their days, In the days of old.
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 With thine own hand didst thou drive out the nations, And plant our fathers; Thou didst destroy the nations, And cause our fathers to flourish.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 For not by their own swords did they gain possession of the land, Nor did their own arms give them victory; But thy right hand, and thine arm, and the light of thy countenance; For thou didst favor them!
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 Thou art my king, O God! O send deliverance to Jacob!
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Through thee we may cast down our enemies; Through thy name we may trample upon our adversaries!
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 I trust not in my bow, Nor can my sword save me.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 But it is thou only who savest us from our enemies, And puttest to shame those who hate us!
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 In God will we glory continually; Yea, we will praise thy name for ever! (Pause)
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 Yet now thou hast cast us off, and put us to shame; Thou goest not forth with our armies.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 Thou makest us turn back from the enemy, And they who hate us make our goods their prey.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 Thou makest us like sheep destined for food, And scatterest us among the nations.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 Thou sellest thy people for nought, And increasest not thy wealth by their price.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 Thou makest us a reproach to our neighbors, A scorn and a derision to those who are around us.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 Thou makest us a byword among the nations, And causest the people to shake their heads at us.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 My ignominy is continually before me, And shame covereth my face,
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 On account of the voice of the scoffer and the reviler, And on account of the enemy and the avenger.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 All this hath come upon us; Yet have we not forgotten thee, Nor have we been false to thy covenant.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 Our hearts, have not wandered from thee, Nor have our feet gone out of thy path;
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 Though thou hast crushed us in a land of jackals, And covered us with thick darkness.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 If we had forgotten the name of our God, Or stretched forth our hands to a strange God,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 Surely God would search it out; For he knoweth the secrets of the heart.
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 But for thy sake we are killed all the day; We are counted as sheep for the slaughter.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Awake! why sleepest thou, O Lord? Arise! cast us not off for ever!
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Wherefore dost thou hide thy face, And forget our affliction and oppression?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 Our soul is bowed down to the dust; Our body cleaveth to the earth.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Arise, O thou, our strength! And deliver us, for thy mercy's sake!
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
