< Psalms 31 >
1 “For the leader of the music. A psalm of David.” In thee, O LORD! do I trust; let me never be put to shame; According to thy goodness deliver me!
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
2 Bow down thine ear to me; help me speedily! Be to me a strong rock, a high fortress, for my deliverance!
Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
3 For thou art my rock and my high fortress; Be thou also my guide, and lead me, for thy name's sake!
Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
4 Draw me out of the net which they have secretly laid for me, For thou art my strength!
Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
5 Into thy hand I commit my life; Thou wilt deliver me, O LORD, thou God of truth!
V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
6 I hate those who regard lying vanities, And put my trust in the LORD.
Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
7 I will be glad and rejoice in thy mercy, That thou hast looked upon my trouble, And hast had regard to my distress;
Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
8 That thou hast not given me up to the hands of my enemies, But hast set my feet in a wide place.
Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
9 Have mercy upon me, O LORD! for I am in trouble! My face is consumed with grief; Yea, my spirit and my body.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
10 For my life is wasted with sorrow, And my years with sighing; My strength faileth by reason of my affliction, And my bones are consumed on account of all my enemies.
Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
11 I have become the scorn of my neighbors, And the terror of my acquaintance; They who see me abroad flee from me.
U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
12 I am forgotten like a dead man out of mind; I am like a broken vessel.
Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
13 I hear the slander of many; fear is on every side; For they take counsel together against me; They devise to take away my life.
Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
14 But I trust in thee, O Jehovah! I say, “Thou art my God!”
Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
15 My destiny is in thy hand; Deliver me from the power of my enemies and persecutors!
V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
16 Let thy face shine upon thy servant, And save me through thy mercy!
Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
17 Let me not be put to shame, O LORD! for I have called upon thee; Let the wicked be put to shame; Let them be silenced in the grave! (Sheol )
Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol )
18 Let lying lips be put to silence, Which speak proud things against the righteous, With haughtiness and contempt!
Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
19 O how great is thy goodness, which thou treasurest up for them that fear thee; Which thou showest to them that trust in thee, before the sons of men!
Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
20 Thou hidest them in the secret place of thy presence from the machinations of men; Thou shelterest them in thy pavilion from the violence of tongues.
Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
21 Praised be the LORD; for he hath shown me his wonderful kindness, As in a fortified city!
Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
22 I said in my distress, “I am cut off from before thine eyes;” But thou didst hear the voice of my supplication, When I cried unto thee.
Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
23 O love the LORD, all ye his servants; For the LORD preserveth the faithful, And requiteth the proud in full measure!
Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
24 Be of good courage; let your hearts be strong, All ye who trust in the LORD!
Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.