Psalms 106
1 Praise ye the LORD! O give thanks to the LORD, for he is good; For his mercy endureth for ever!
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Who can utter the mighty deeds of the LORD? Who can show forth all his praise?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Happy are they who have regard to justice, Who practise righteousness at all times!
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Remember me, O LORD! with the favor promised to thy people; O visit me with thy salvation!
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 That I may see the prosperity of thy chosen, That I may rejoice in the joy of thy people, That I may glory with thine inheritance!
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 We have sinned with our fathers; We have committed iniquity; we have done wickedly.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Our fathers in Egypt did not regard thy wonders; They remembered not the multitude of thy mercies; But rebelled at the sea, the Red sea.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Yet he saved them for his own name's sake. That he might make his mighty power to be known.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 He rebuked the Red sea, and it was dried up, And he led them through the deep as through a desert.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 He saved them from the hand of him that hated them, And redeemed them from the hand of the enemy.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 The waters covered their enemies; There was not one of them left.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Then believed they his words, And sang his praise.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 But they soon forgot his deeds, And waited not for his counsel.
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 They gave way to appetite in the wilderness, And tempted God in the desert;
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 And he gave them their request, But sent upon them leanness.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 They also envied Moses in the camp, And Aaron, the holy one of the LORD.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 Then the earth opened, and swallowed up Dathan, And covered the company of Abiram,
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 And a fire was kindled in their company; The flames burned up the wicked.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 They made a calf in Horeb, And worshipped a molten image;
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 They changed their God of glory Into the image of a grass-eating ox.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 They forgot God, their saviour, Who had done such great things in Egypt,
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 Such wonders in the land of Ham. Such terrible things at the Red sea.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 Then he said that he would destroy them; Had not Moses, his chosen, stood before him in the breach, To turn away his wrath, that he might not destroy them.
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 They also despised the pleasant land, And believed not his word;
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 But murmured in their tents, And would not hearken to the voice of the LORD.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 Then he lifted up his hand against them, And swore that he would make them fall in the wilderness;
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 That he would overthrow their descendants among the nations, And scatter them in the lands.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 They also gave themselves to the worship of Baal-peor, And ate sacrifices offered to lifeless idols.
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 Thus they provoked his anger by their practices, And a plague broke in upon them.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Then stood up Phinehas, and executed judgment, And the plague was stayed.
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 And this was counted to him for righteousness, To all generations for ever.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 They provoked him also at the waters of Meribah [[strife]], And evil befell Moses on their account.
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 For they provoked his spirit, So that he spake inconsiderately with his lips.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 They did not destroy the nations, As Jehovah had commanded them.
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 They mingled themselves with the peoples, And learned their practices.
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 They even worshipped their idols, Which became to them a snare.
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 Their sons and their daughters they sacrificed to demons,
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 And shed innocent blood, The blood of their own sons and daughters, Whom they sacrificed to the idols of Canaan; And the land was polluted with blood.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 Thus they defiled themselves with their works, And played the harlot with their practices.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 Then burned the anger of the LORD against his people, So that he abhorred his own inheritance.
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 And he gave them into the hand of the nations, And they who hated them ruled over them.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 Their enemies oppressed them, And they were bowed down under their hand.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Many times did he deliver them; But they provoked him by their devices, And they were brought low for their iniquities.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 Yet, when he heard their cries, He had regard to their affliction;
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 He remembered his covenant with them, And repented according to the greatness of his mercy,
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 And caused them to find pity Among all that carried them captive.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Save us, O Jehovah, our God! and gather us from among the nations, That we may give thanks to thy holy name, And glory in thy praise!
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 [Blessed be Jehovah, the God of Israel, From everlasting to everlasting! And let all the people say, Amen! Praise ye Jehovah!]
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
