Proverbs 23
1 When thou sittest to eat with a ruler, Consider well what is before thee;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 For thou wilt put a knife to thy throat, If thou art a man given to appetite!
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Long not for his dainties. For they are deceitful meat.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Toil not to become rich; Cease from this, thy wisdom.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Wilt thou let thine eyes fly toward them? They are gone! For riches truly make to themselves wings; They fly away like the eagle toward heaven.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat not the bread of him that hath an evil eye, And long not for his dainties;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he thinketh in his heart, so is he. “Eat and drink!” saith he to thee; But his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The morsel, which thou hast eaten, thou shalt vomit up; And thou wilt have thrown away thy sweet words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the ears of a fool; For he will despise the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not the ancient landmark, And enter not into the fields of the fatherless!
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their avenger is mighty; He will maintain their cause against thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thy heart to instruction, And thine ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from a child; If thou beat him with the rod, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy heart be wise, My heart shall rejoice, even mine;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Yea, my reins shall exult, When thy lips speak right things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart envy sinners, But continue thou in the fear of the LORD all the day long;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there shall be a reward, And thine expectation shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise; And let thy heart go forward in the way!
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not thou among winebibbers, And riotous eaters of flesh;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall come to poverty, And drowsiness will clothe a man with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken to thy father, who begat thee, And despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and sell it not; Buy wisdom and instruction and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of a righteous man shall greatly rejoice; Yea, he who begetteth a wise child shall have joy in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let thy father and thy mother have joy; Yea, let her that bore thee rejoice!
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thy heart, And let thine eyes observe my ways!
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot is a deep ditch; Yea, a strange woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Like a robber she lieth in wait, And increaseth the treacherous among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? Who hath sorrow? Who contentions? Who anxiety? Who wounds without cause? Who dimness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 They that tarry long at the wine; They that go in to seek mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not thou upon the wine when it is red, When it sparkleth in the cup, When it goeth down smoothly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 At the last it biteth like a serpent, And stingeth like an adder.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes will look upon strange women, And thy heart will utter perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Yea, thou shalt be as one that lieth down in the midst of the sea, And as one that lieth down upon the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 They have stricken me [[shalt thou say]], —I suffered no pain! They have beaten me, —I felt it not! When shall I awake? I will seek it yet again.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
