Mark 4
1 And again he began to teach by the shore of the lake; and there was gathered to him a very great multitude, so that he went into a boat, and sat down in it upon the lake; and all the multitude was by the lake on the land.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 And he taught them many things in parables, and said to them in his teaching,
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 Hearken: Behold, a sower went forth to sow.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 And it came to pass, as he sowed some seeds fell by the way-side; and the birds came and devoured them.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 And others fell on rocky ground, where they had not much earth; and they sprung up immediately, because they had no depth of earth.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 But when the sun was up, they were scorched; and because they had no root, they withered away.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 And others fell among thorns; and the thorns grew up, and choked them, and they yielded no fruit.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 And others fell on good ground, and shooting up and growing yielded fruit; and bore as much as thirty, and sixty, and a hundred fold.
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said, He that hath ears to hear, let him hear.
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when he was in private, they who were about him, with the twelve, asked him about the parables.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 And he said to them, To you hath been given the mystery of the kingdom of God; but to them, who are without, all things are done in parables; t
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 hat seeing they may see, and not perceive, and hearing they may hear, and not understand; lest they should turn, and be forgiven.
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he saith to them, Know ye not this parable? and how will ye know all the parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 The sower soweth the word.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 And these are they by the wayside, those where the word is sown, and when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in them.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 And these in like manner are they that are sown on the rocky places, those, who, when they have heard the word, immediately receive it with joy,
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 and have no root in themselves, but endure only for a time; then, when affliction or persecution ariseth on account of the word, they immediately fall away.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 And others are they that are sown among the thorns; these are they who hear the word,
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 but the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 And these are they who are sown on the good ground; such as hear the word, and receive it; and bear fruit, thirty, sixty, and a hundred fold.
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said to them, Is a lamp brought to be put under the bushel, or under the bed, and not to be set on the lamp-stand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing secret, unless to be made known; nor was any thing hidden, but that it should come to light.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 If any one hath ears to hear, let him hear.
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said to them, Take heed what ye hear. With what measure ye mete, it will be measured to you, and more will be added to you.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 For he that hath, to him will be given; and he that hath not, from him will be taken away even what he hath.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said, Thus is the kingdom of God, as when a man has cast seed upon the ground,
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 and sleeps and rises night and day, and the seed springs and grows up, he knows not how.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 For the earth brings forth fruit of itself, first the blade, then the ear, then the full grain in the ear.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 But when the fruit puts itself forth, immediately he sends out the sickle, because the harvest is come.
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 And he said, To what shall we liken the kingdom of God? or under what comparison shall we set it forth?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 It is like a grain of mustard, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth;
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 and when it is sown, it grows up, and becomes greater than all the herbs, and puts forth great branches, so that the birds of the air can lodge under its shade.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such parables he spoke the word to them, as they were able to hear.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 But without a parable he did not speak to them; but in private he explained all things to his own disciples.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 And on the same day, when the evening was come, he saith to them, Let us pass over to the other side.
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 And leaving the multitude, they take him with them, as he was, in the boat; and there were also other boats with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And there arose a great storm of wind, and the waves heat into the boat, so that it was already filling.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 And he was in the stern, asleep on the pillow; and they awake him, and say to him, Teacher, carest thou not that we are perishing?
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 And he arose, and rebuked the wind, and said to the waves, Peace! be still! And the wind ceased, and there was a great calm.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 And he said to them, Why are ye so fearful? How is it that ye have not faith?
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 And they feared exceedingly, and said one to another, Who then is this, that even the wind and the waves obey him?
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
