John 6
1 After these things Jesus went away across the lake of Galilee, that of Tiberias.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 And a great multitude followed him, because they saw the signs which he wrought on the diseased.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 And Jesus went up into the mountain, and sat there with his disciples.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 And the passover, the feast of the Jews, was near.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 Jesus then lifting up his eyes, and seeing that a great crowd was coming to him, saith to Philip, Whence are we to buy bread, that these may eat?
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 But this he said to try him; for he himself knew what he was going to do.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 Philip answered him, Two hundred denaries' worth of bread is not sufficient for them, that each one may take a tittle.
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 One of his disciples, Andrew, Simon Peter's brother, saith to him,
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 There is a lad here, who hath five barley-loaves, and two small fishes; but what are they among so many?
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 Jesus said, Make the men lie down. Now there was much grass in the place. So the men lay down, in number about five thousand.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 Jesus then took the loaves, and having given thanks, distributed to those that were lying down; in like manner also of the fishes, as much as they desired.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 And when they were filled, he saith to his disciples, Gather up the fragments that remain over, that nothing may be lost.
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 So they gathered them up, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley-loaves, which remained over and above to those that had eaten.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 The men therefore seeing the sign which he wrought, said, This is truly the prophet that was to come into the world.
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Jesus therefore, knowing that they were about to come and take him by force to make him a king, withdrew again to the mountain alone.
16 But when evening came, his disciples went down to the lake,
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 and having gone on board a boat, were going over the lake to Capernaum. And darkness had overtaken them, and Jesus had not yet come to them.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 And as a strong wind was blowing, the waves ran high.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 When therefore they had rowed about twenty-five or thirty furlongs, they saw Jesus walking on the lake, and drawing near the boat; and they were afraid.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 But he saith to them, It is I, be not afraid.
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 Then they were willing to receive him into the boat; and immediately the boat was at the land whither they were going.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 The day following, the multitude which stood on the other side of the lake having seen that there was no other boat there but one, and that Jesus did not go with his disciples into the boat, but that his disciples went away alone,
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 (but there came other boats from Tiberias near the place where they ate the bread, when the Lord had given thanks; )
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 when therefore the multitude saw that Jesus was not there nor his disciples, they went on board the boats, and came to Capernaum, seeking Jesus.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 And having found him on the other side of the lake, they said to him, Rabbi, when didst thou come hither?
26 Jesus answered them and said, Truly, truly do I say to you, Ye seek me, not because ye saw signs, but because ye ate of the loaves, and were filled.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Labor not for the food that perisheth, but for the food that endureth to everlasting life, which the Son of man giveth to you; for on him hath the Father set his seal, even God. (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 Then they said to him, What are we to do, that we may work the works of God?
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 Jesus answered and said to them, This is the work of God, that ye believe in him whom he sent.
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 They said therefore to him, What sign doest thou, that we may see, and believe thee? What dost thou work?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Our fathers ate the manna in the wilderness, as it is written, “He gave them bread from heaven to eat.”
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 Jesus therefore said to them, Truly, truly do I say to you, Moses hath not given you the bread from heaven; but my Father is giving you the true bread from heaven.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 For the bread of God is that which is coming down from heaven, and giving life to the world.
34 They said therefore to him, Lord, evermore give us this bread.
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 Jesus therefore said to them, I am the bread of life; he that cometh to me will not hunger; and he that believeth in me will never thirst.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 But I said to you, that ye have even seen, and do not believe.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 All that the Father giveth me will come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out;
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 for I have come down from heaven, not to do my own will, but the will of him that sent me.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 And this is the will of him that sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up in the last day.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 For this is the will of my Father, that every one who looketh on the Son and believeth in him, shall have everlasting life; and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 The Jews therefore murmured about him, because he said, I am the bread which came down from heaven;
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 and they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, one whose father and mother we know? How is it then that this man saith, I have come down from heaven?
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 Jesus therefore answered and said to them, Murmur not among yourselves.
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 No one can come to me, unless the Father, who sent me, draw him: and I will raise him up in the last day.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 It is written in the prophets, “And they shall all be taught of God.” Every one that hath heard the Father, and hath learnt from him, cometh to me.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 Not that any one hath seen the Father, but he who is from God; he hath seen the Father.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Your fathers ate the manna in the wilderness, and died.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 This is the bread which is coming down from heaven, that one may eat of it and not die.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 I am the living bread which came down from heaven; if any one eat of my bread, he will live for ever. Yea, and the bread which I will give for the life of the world is my flesh. (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 The Jews therefore contended with one another, saying, How can this man give us his flesh to eat?
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 Jesus therefore said to them, Truly, truly do I say to you, Unless ye eat the flesh of the Son of man and drink his blood, ye have no life in you.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 He that eateth my flesh and drinketh my blood hath everlasting life; and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is true food, and my blood is true drink.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 He that eateth my flesh and drinketh my blood dwelleth in me, and I in him.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 As the living Father sent me, and I live by reason of the Father; so he that eateth me, he also shall live by reason of me.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 This is the bread which came down from heaven; not as the fathers ate, and died; he that eateth this bread will live for ever. (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 These things he said in a synagogue, while teaching in Capernaum.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Many therefore of his disciples, when they heard this, said, This teaching is hard; who can listen to it?
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 Jesus therefore knew within himself that his disciples were murmuring about this, and said to them, Doth this offend you?
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 What then if ye behold the Son of man ascending where he was before?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 It is the spirit which maketh alive; the flesh profiteth nothing. The words which I have spoken to you are spirit, and are life.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 But there are some of you who do not believe. For Jesus knew from the beginning who they were that did not believe, and who it was that would betray him.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 And he said, For this cause I have told you, that no one can come to me, unless it hath been given him from the Father.
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 From this time many of his disciples went back, and walked no more with him.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 Jesus therefore said to the twelve, Do ye also wish to go away?
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? Thou hast words of everlasting life; (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 and we have believed and known, that thou art the Holy One of God.
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 Jesus answered them, Did not I choose you twelve? and one of you is a devil!
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 He spoke of Judas, the son of Simon Iscariot; for it was he that was about to betray him, being one of the twelve.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
