John 12
1 Jesus, therefore, six days before the passover, came to Bethany, where Lazarus was, whom Jesus raised from the dead.
Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar.
2 They made therefore a supper for him there, and Martha served; but Lazarus was one of those who reclined at the table with him.
Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar.
3 Then Mary, taking a pound of ointment of pure spikenard, very costly, anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair; and the house was filled with the odor of the ointment.
Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům.
4 But Judas Iscariot, one of his disciples, he who was about to betray him, saith,
Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí:
5 Why was not this ointment sold for three hundred denaries, and given to the poor?
„Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“
6 And this he said, not because he cared for the poor, but because he was a thief, and kept the purse, and bore what was put therein.
Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil.
7 Then said Jesus, Let her alone, that she may keep it until the day of my burial.
Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb.
8 For the poor ye have always with you, but me ye have not always.
Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“
9 The great multitude of the Jews therefore knew that he was there; and they came, not only on account of Jesus, but that they might see Lazarus also, whom he raised from the dead.
Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara.
10 But the priests consulted together that they might put Lazarus also to death;
Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara,
11 because on his account many of the Jews were going away, and believing in Jesus.
protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo.
12 On the next day, a great multitude that had come to the feast, hearing that Jesus was coming to Jerusalem,
Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat.
13 took branches of palm-trees, and went forth to meet him, crying aloud, Hosanna! blessed is he who cometh in the name of the Lord, even the king of Israel!
Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“
14 And Jesus, having found a young ass, sat thereon, as it is written,
Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka:
15 “Fear not, daughter of Zion! lo! thy king cometh, sitting on an ass's colt.”
„Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“(Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili.
16 These things his disciples did not understand at the first; but when Jesus had been glorified, then they remembered that these things were written of him, and that they had done these things to him.
Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.)
17 The multitude therefore that was with him when he called Lazarus out of the tomb and raised him from the dead bore witness.
Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli,
18 For this cause also the multitude met him, because they had heard that he had wrought, this sign.
a tím zástup narůstal.
19 The Pharisees therefore said among themselves, Ye see that ye effect nothing; o! the world hath gone after him.
Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“
20 Now there were certain Greeks among those who came up to worship at the feast.
V Jeruzalémě bylo i několik Řeků, kteří přišli oslavit velikonoční svátky spolu s Židy. Chtěli Ježíše poznat,
21 These came therefore to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and asked him, saying, Sir, we wish to see Jesus.
a tak poprosili o pomoc Ježíšova učedníka Filipa: „Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“
22 Philip goeth and telleth Andrew; Andrew and Philip go and tell Jesus.
Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi.
23 But Jesus answereth them, saying, The hour hath come that the Son of man should be glorified.
Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno.
24 Truly, truly do I say to you, Unless a grain of wheat fall into the ground and die, itself abideth alone; but if it die, it beareth much fruit.
Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek.
25 He that loveth his life loseth it; and he that hateth his life in this world will keep it unto everlasting life. (aiōnios g166)
Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost. (aiōnios g166)
26 If any one be a servant to me, let him follow me; and where I am, there also will my servant be; if any one serve me, the Father will honor him.
Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží.
27 Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour! But for this cause I came to this hour.
Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání.
28 Father, glorify thy name! Then came there a voice from heaven: Yea, I have glorified it, and will glorify it again.
Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“
29 The multitude therefore that stood by, hearing this, said that it thundered. Others said, An angel hath spoken to him.
Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“
30 Jesus answered and said, This voice hath come not for my sake, but for yours.
„Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám, “vysvětloval Ježíš.
31 Now is the judgment of this world; now will the prince of this world be cast out;
„Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena.
32 and I, if I be lifted up from the earth, shall draw all men to me.
Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“
33 This he said, signifying what kind of death he was to die.
34 The multitude therefore answered him, We have heard out of the Law that the Christ abideth for ever; how then dost thou say that the Son of man must be lifted up? Who is this Son of man? (aiōn g165)
„Mluvíš o smrti?“ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“ (aiōn g165)
35 Jesus therefore said to them, Yet a little while is the light among you. Walk while ye have the light, that darkness may not overtake you; and he that walketh in the darkness knoweth not whither he goeth.
Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu.
36 While ye have the light, believe in the light, that ye may become sons of light. These things spoke Jesus, and went away, and hid himself from them.
Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.
37 But though he had wrought so many signs before them, they did not believe in him;
I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili
38 that what was spoken by Isaiah the prophet might be fulfilled, “Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?”
a tak se potvrdila slova proroka Izajáše: „Pane, kdo uvěřil našim slovům? Kdo poznal Boží moc?“
39 For this cause they could not believe, because Isaiah said again,
Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry.
40 “He hath blinded their eyes, and hardened their heart; lest they should see with their eyes, and understand with their heart, and turn from their ways, and I should heal them.”
„Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce, takže nevidí a nechápou. Neobrátí se k Bohu, aby jim mohl pomoci.“
41 These things said Isaiah, because he saw his glory, and spoke of him.
Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu.
42 Yet even of the rulers many believed in him; but on account of the Pharisees they did not acknowledge him, lest they should be put of the synagogue;
V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení.
43 for they loved the glory that is of men more than the glory that is of God.
Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.
44 But Jesus cried aloud, and said, He that believeth in me, believeth not in me, but in him that sent me;
Ježíš mluvil naléhavě k lidem: „Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal.
45 and he that beholdeth me, beholdeth him that sent me.
Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím.
46 I have come a light into the world, that whoever believeth in me may not remain in the darkness.
Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě.
47 And if any one hear my words, and keep them not, I do not judge him; for I came not to judge the world, but to save the world.
Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit.
48 He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him; the word that I have spoken, that will judge him in the last day.
Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den.
49 Because I have not spoken from myself; but the Father who sent me hath himself committed to me what I should say, and what I should speak;
Říkám jen to, čím mne Otec pověřil,
