John 12
1 Jesus, therefore, six days before the passover, came to Bethany, where Lazarus was, whom Jesus raised from the dead.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 They made therefore a supper for him there, and Martha served; but Lazarus was one of those who reclined at the table with him.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3 Then Mary, taking a pound of ointment of pure spikenard, very costly, anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair; and the house was filled with the odor of the ointment.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 But Judas Iscariot, one of his disciples, he who was about to betray him, saith,
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 Why was not this ointment sold for three hundred denaries, and given to the poor?
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 And this he said, not because he cared for the poor, but because he was a thief, and kept the purse, and bore what was put therein.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 Then said Jesus, Let her alone, that she may keep it until the day of my burial.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8 For the poor ye have always with you, but me ye have not always.
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 The great multitude of the Jews therefore knew that he was there; and they came, not only on account of Jesus, but that they might see Lazarus also, whom he raised from the dead.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 But the priests consulted together that they might put Lazarus also to death;
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 because on his account many of the Jews were going away, and believing in Jesus.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 On the next day, a great multitude that had come to the feast, hearing that Jesus was coming to Jerusalem,
Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 took branches of palm-trees, and went forth to meet him, crying aloud, Hosanna! blessed is he who cometh in the name of the Lord, even the king of Israel!
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14 And Jesus, having found a young ass, sat thereon, as it is written,
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 “Fear not, daughter of Zion! lo! thy king cometh, sitting on an ass's colt.”
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 These things his disciples did not understand at the first; but when Jesus had been glorified, then they remembered that these things were written of him, and that they had done these things to him.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17 The multitude therefore that was with him when he called Lazarus out of the tomb and raised him from the dead bore witness.
Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18 For this cause also the multitude met him, because they had heard that he had wrought, this sign.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 The Pharisees therefore said among themselves, Ye see that ye effect nothing; o! the world hath gone after him.
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20 Now there were certain Greeks among those who came up to worship at the feast.
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 These came therefore to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and asked him, saying, Sir, we wish to see Jesus.
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Philip goeth and telleth Andrew; Andrew and Philip go and tell Jesus.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23 But Jesus answereth them, saying, The hour hath come that the Son of man should be glorified.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 Truly, truly do I say to you, Unless a grain of wheat fall into the ground and die, itself abideth alone; but if it die, it beareth much fruit.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 He that loveth his life loseth it; and he that hateth his life in this world will keep it unto everlasting life. (aiōnios g166)
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
26 If any one be a servant to me, let him follow me; and where I am, there also will my servant be; if any one serve me, the Father will honor him.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27 Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour! But for this cause I came to this hour.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 Father, glorify thy name! Then came there a voice from heaven: Yea, I have glorified it, and will glorify it again.
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 The multitude therefore that stood by, hearing this, said that it thundered. Others said, An angel hath spoken to him.
Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Jesus answered and said, This voice hath come not for my sake, but for yours.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Now is the judgment of this world; now will the prince of this world be cast out;
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 and I, if I be lifted up from the earth, shall draw all men to me.
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 This he said, signifying what kind of death he was to die.
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 The multitude therefore answered him, We have heard out of the Law that the Christ abideth for ever; how then dost thou say that the Son of man must be lifted up? Who is this Son of man? (aiōn g165)
Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
35 Jesus therefore said to them, Yet a little while is the light among you. Walk while ye have the light, that darkness may not overtake you; and he that walketh in the darkness knoweth not whither he goeth.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 While ye have the light, believe in the light, that ye may become sons of light. These things spoke Jesus, and went away, and hid himself from them.
Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 But though he had wrought so many signs before them, they did not believe in him;
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38 that what was spoken by Isaiah the prophet might be fulfilled, “Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?”
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 For this cause they could not believe, because Isaiah said again,
Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40 “He hath blinded their eyes, and hardened their heart; lest they should see with their eyes, and understand with their heart, and turn from their ways, and I should heal them.”
Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 These things said Isaiah, because he saw his glory, and spoke of him.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42 Yet even of the rulers many believed in him; but on account of the Pharisees they did not acknowledge him, lest they should be put of the synagogue;
A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43 for they loved the glory that is of men more than the glory that is of God.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 But Jesus cried aloud, and said, He that believeth in me, believeth not in me, but in him that sent me;
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45 and he that beholdeth me, beholdeth him that sent me.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 I have come a light into the world, that whoever believeth in me may not remain in the darkness.
Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 And if any one hear my words, and keep them not, I do not judge him; for I came not to judge the world, but to save the world.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48 He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him; the word that I have spoken, that will judge him in the last day.
Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 Because I have not spoken from myself; but the Father who sent me hath himself committed to me what I should say, and what I should speak;
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
