Job 41
1 Canst thou draw forth the crocodile with a hook, Or press down his tongue with a cord?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Canst thou put a rope into his nose, Or pierce his cheek with a hook?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Will he make many entreaties to thee? Will he speak soft words to thee?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Will he make a covenant with thee? Canst thou take him for a servant for ever?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Canst thou play with him, as with a bird? Or canst thou bind him for thy maidens?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Do men in company lay snares for him? Do they divide him among the merchants?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Canst thou fill his skirt with barbed irons, Or his head with fish-spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Do but lay thy hand upon him, —Thou wilt no more think of battle!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Behold, his hope is vain! Is he not cast down at the very sight of him?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None is so fierce that he dare stir him up; Who then is he that can stand before me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who hath done me a favor, that I must repay him? Whatever is under the whole heaven is mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 I will not be silent concerning his limbs, And his strength, and the beauty of his armor.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who can uncover the surface of his garment? Who will approach his jaws?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who will open the doors of his face? The rows of his teeth are terrible!
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 His glory is his strong shields, United with each other, as with a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 They are joined one to another, So that no air can come between them.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They cleave fast to each other, They hold together, and cannot be separated.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His sneezing sendeth forth light, And his eyes are like the eyelashes of the morning.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Out of his mouth go flames, And sparks of fire leap forth.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 From his nostrils issueth smoke, as from a heated pot, or caldron.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath kindleth coals, And flames issue from his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 In his neck dwelleth strength, And terror danceth before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh cleave fast together; They are firm upon him, and cannot be moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart is solid like a stone; Yea, solid like the nether millstone.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 When he riseth up, the mighty are afraid; Yea, they lose themselves for terror.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 The sword of him that assaileth him doth not stand, The spear, the dart, nor the habergeon.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He regardeth iron as straw, And brass as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The arrow cannot make him flee; Sling-stones to him become stubble;
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Clubs are accounted by him as straw; He laugheth at the shaking of the spear.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Under him are sharp potsherds; He spreadeth out a thrashing-sledge upon the mire.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He maketh the deep to boil like a caldron; He maketh the sea like a pot of ointment.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Behind him he leaveth a shining path; One would think the deep to be hoary.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Upon the earth there is not his master; He is made without fear.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He looketh down upon all that is high; He is king over all the sons of pride.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
