Job 37
1 At this my heart trembleth, And leapeth out of its place.
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 Hear, O hear, the thunder of his voice, And the noise which goeth forth from his mouth!
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 He directeth it under the whole heaven, And his lightning to the ends of the earth.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 After it the thunder roareth; He thundereth with his voice of majesty, And restraineth it not, when his voice is heard.
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 God thundereth with his voice marvellously; Great things doeth he, which we cannot comprehend.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 For he saith to the snow, “Be thou on the earth!” To the shower also, even the showers of his might.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 He sealeth up the hand of every man, That all men whom he hath made may acknowledge him.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 Then the beasts go into dens, And abide in their caverns.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 Out of the south cometh the whirlwind, And cold out of the north.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 By the breath of God ice is formed, And the broad waters become narrow,
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 Yea, with moisture he burdeneth the clouds; He spreadeth abroad his lightning-clouds.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 They move about by his direction, To execute all his commands throughout the world;
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 Whether he cause them to come for punishment, Or for the land, or for mercy.
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 Give ear to this, O Job! Stand still, and consider the wondrous works of God!
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 Dost thou know when God gave commandment to them, And caused the lightning of his cloud to flash?
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 Dost thou understand the balancing of the clouds, The wondrous works of Him that is perfect in knowledge?
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 How thy garments become warm, When he maketh the earth still by the south wind?
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 Canst thou like him spread out the sky, Which is firm like a molten mirror?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 Teach us what we shall say to him! For we cannot set in order our words by reason of darkness.
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 Shall it be told him that I would speak? Shall a man speak, that he may be consumed?
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 For now men do not look upon the light, When it is bright in the skies, When the wind hath passed over them, and made them clear.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 From the north cometh gold; But with God is terrible majesty!
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 The Almighty, we cannot find him out; Great is he in power and justice, Abundant in righteousness; he doth not oppress.
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 Therefore let men fear him! Upon none of the wise in heart will he look.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
