Job 23
1 Then Job answered and said:
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Still is my complaint bitter; But my wound is deeper than my groaning.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 O that I knew where I might find him! That I might go before his throne!
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 I would order my cause before him, And fill my mouth with arguments;
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 I should know what he would answer me, And understand what he would say to me.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Would he contend with me with his mighty power? No! he would have regard to me.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 Then would an upright man contend with him, And I should be fully acquitted by my judge.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 But, behold, I go eastward, and he is not there; And westward, but I cannot perceive him;
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 To the north, where he worketh, but I cannot behold him; He hideth himself on the south, and I cannot see him.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 But he knoweth the way which is in my heart; When he trieth me, I shall come forth as gold.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 My feet have trodden in his steps; His way I have kept, and have not turned aside from it.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 I have not neglected the precepts of his lips; Above my own law have I esteemed the words of his mouth.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 But he is of one mind, and who can turn him? And what he desireth, that he doeth.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 He performeth that which is appointed for me; And many such things are in his mind!
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Therefore I am in terror on account of him; When I consider, I am afraid of him.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 For God maketh my heart faint; Yea, the Almighty terrifieth me;
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Because I was not taken away before darkness came, And he hath not hidden darkness from mine eyes.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.
