Job 22
1 Then Eliphaz the Temanite answered and said:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Can a man, then, profit God? Behold, the wise man profiteth himself.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Is it a pleasure to the Almighty, that thou art righteous; Or a gain to him, that thou walkest uprightly?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Will he contend with thee because he feareth thee? Will he enter with thee into judgment?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Hath not thy wickedness been great? Have not thine iniquities been numberless?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 For thou hast taken a pledge from thy brother unjustly, And stripped the poor of their clothing.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Thou hast given the weary no water to drink, And withholden bread from the hungry.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 But the man of power, his was the land, And the honorable man dwelt in it.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Thou hast sent widows away empty, And broken the arms of the fatherless.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Therefore snares are round about thee, And sudden fear confoundeth thee;
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Or darkness, through which thou canst not see, And floods of water cover thee.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Is not God in the height of heaven? And behold the stars, how high they are!
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 Hence thou sayest, “What doth God know? Can he govern behind the thick darkness?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Dark clouds are a veil to him, and he cannot see; And he walketh upon the arch of heaven.”
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Wilt thou take the old way Which wicked men have trodden,
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Who were cut down before their time, And whose foundations were swept away by a flood?
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Who said unto God, “Depart from us!” And, “What can the Almighty do to us?”
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 And yet he filled their houses with good things!—Far from me be the counsel of the wicked!
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 The righteous see their fate, and rejoice; And the innocent hold them in derision.
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 “Truly our adversary is destroyed, And fire hath consumed his abundance!”
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Acquaint now thyself with him, and be at peace: Thus shall prosperity return to thee.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Receive, I pray thee, instruction from his mouth, And lay up his words in thy heart.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 If thou return to the Almighty, thou shalt be built up; If thou put away iniquity from thy tent.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Cast to the dust thy gold, And the gold of Ophir to the stones of the brook:
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Then shall the Almighty be thy gold, Yea, treasures of silver unto thee;
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 For then shalt thou have delight in the Almighty, And shalt lift up thy face unto God.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Thou shalt pray to him, and he shall hear thee, And thou shalt perform thy vows.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 The purpose which thou formest shall prosper with thee, And light shall shine upon thy ways.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 When men are cast down, thou shalt say, “There lifting up!” And the humble person he will save.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 He will deliver even him that is not innocent. The purity of thy hands shall save him.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
