Acts 5
1 But a certain man named Ananias, with Sapphira his wife, sold a possession,
Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
2 and kept back part of the price, his wife also having knowledge of it; and brought a certain part, and laid it at the feet of the apostles.
Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
3 But Peter said, Ananias, why did Satan fill thy heart that thou shouldst lie to the Holy Spirit, and keep back part of the price of the land?
Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
4 While it remained, was it not thine own? And after it was sold, was it not in thine own power? Why didst thou conceive this thing in thy heart? Thou didst not lie to men, but to God.
Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5 And Ananias, hearing these words, fell down, and expired. And great fear came on all that heard of it.
Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
6 And the young men arose, and wrapt him up, and carried him out, and buried him.
Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7 And it was about the space of three hours after, when his wife, not knowing what had happened, came in.
Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
8 Peter said to her, Tell me whether ye sold the land for so much. And she said, Yes, for so much.
Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
9 And Peter said to her, Why is it that ye agreed together to try the Spirit of the Lord? Lo! the feet of those who have buried thy husband are at the door, and they will carry thee out.
Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
10 And she fell down immediately at his feet, and expired; and the young men, when they came in, found her dead, and carried her out, and buried her by her husband.
Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
11 And great fear came upon all the church, and upon all that heard of these things.
To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
12 And many signs and wonders were wrought among the people by the hands of the apostles; and they were all with one accord in Solomon's porch.
Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
13 But of the rest no one dared to join himself to them. But the people highly honored them;
kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
14 and more and more were believers added to the Lord, multitudes both of men and women;
15 so that in the streets they brought out the sick, and laid them on beds and couches, in order that at least the shadow of Peter, as he passed, might overshadow some of them.
Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
16 The multitude also belonging to the cities around came together to Jerusalem bringing the sick, and those plagued by unclean spirits; and they were all healed.
Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
17 But the high-priest and all that were with him, which is the sect of the Sadducees, rose up and were filled with indignation,
Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
18 and laid hands on the apostles, and put them in the public prison.
Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
19 But an angel of the Lord in the night opened the prison-doors, and brought them forth and said,
Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
20 Go, stand and speak in the temple to the people all the words of this life.
„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
21 And hearing this, they went into the temple at daybreak and taught. But the high-priest and they that were with him came and called together the council, and all the elders of the sons of Israel, and sent to the prison to have them brought.
Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
22 But the officers that came did not find them in the prison; and they returned and brought word,
Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
23 saying, The prison we found shut in all security and the keepers standing at the doors: but when we opened them, we found no one within.
„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
24 And when the priest, and the captain of the temple, and the chief priests heard these words, they were at a loss concerning them, to what this would come.
Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
25 But one came and brought them word, Lo! the men whom ye put in prison are standing in the temple and teaching the people.
Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
26 Then went the captain with the officers, and brought them without violence, that they might not be stoned; for they feared the people.
Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
27 And having brought them, they set them before the council. And the high-priest questioned them,
Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
28 saying, We strictly commanded you not to teach in this name, and lo! ye have filled Jerusalem with your teaching, and mean to bring this man's blood upon us.
„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
29 But Peter and the apostles answered and said, We ought to obey God rather than men.
Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
30 The God of our fathers raised up Jesus, whom ye slew by hanging him on a cross;
To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
31 him hath God exalted by his right hand, as a Leader and Saviour, to give repentance to Israel, and forgiveness of sins.
Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
32 And we are his witnesses of these things, and so also is the Holy Spirit which God hath given to those who obey him.
My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33 But when they heard this, they were filled with rage, and were resolving to kill them.
To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
34 But there stood up one in the council, a Pharisee, named Gamaliel, a doctor of the law, in high esteem with all the people, and commanded to put the men forth a little while,
O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
35 and said to them [[of the council]], Men of Israel, take heed to yourselves as to what ye are about to do in respect to these men.
Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
36 For before these days arose Theudas, boasting himself to be somebody; to whom a number of men, about four hundred, joined themselves: who was slain, and all, as many as obeyed him, were scattered, and came to nought.
Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
37 After this man arose Judas the Galilaean, in the days of the registering, and drew people away after him; he also perished, and all, as many as obeyed him, were dispersed.
Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
38 And now I say to you, Refrain from these men, and let them alone; for if this design or this work be of men, it will come to nought;
A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
39 but if it be of God, ye will not be able to overthrow them; lest haply ye be found also fighting against God.
Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
40 And they were persuaded by him; and having called the apostles, they beat them, and commanded them not to speak in the name of Jesus, and released them.
Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41 They therefore went away from the presence of the council, rejoicing that they were counted worthy to suffer shame in behalf of that name;
Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
42 and every day, in the temple, and in houses, they ceased not to teach, and to publish the glad tidings concerning Jesus the Christ.
Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
