2 Corinthians 4
1 Therefore, having this ministry through the mercy we received, we are not faint-hearted;
Sám Bůh mi z milosti svěřil úkol, proto neklesám na mysli.
2 but have renounced the hidden things of shame, not walking in craftiness, nor adulterating the word of God, but by the manifestation of the truth commending ourselves to every man's conscience in the sight of God.
Své posluchače nezískáváme pro křesťanství nějakými lacinými triky ani překrucováním Božího slova. Mluvíme čistou pravdu, a proto nás rád přijme každý, kdo zpytuje své svědomí před Bohem.
3 But if our gospel is veiled, it is veiled to them that perish,
Zůstává-li naše poselství někomu nesrozumitelné, pak jen těm, kdo směřují k záhubě.
4 in whom the God of this world blinded the understandings of the unbelieving, so that they cannot behold the light of the gospel of the glory of Christ, who is the image of God. (aiōn g165)
Zlo, které je ovládá, je natolik zaslepilo, že světlo Božího slova k nim nepronikne a oni nejsou schopni pochopit kázání o slávě Ježíše Krista, v němž se Bůh viditelně ztělesnil. (aiōn g165)
5 For we preach not ourselves, but Christ Jesus as Lord, and ourselves your bond-servants for Jesus' sake.
Účelem našich kázání není přitahovat pozornost k našim osobám, ale k Ježíši Kristu jako Pánu. My jsme jen služebníci, kteří vám slouží na jeho příkaz.
6 For it is God, who commanded light to shine out of darkness, that shined in our hearts, to give the light of the knowledge of the glory of God in the face of Christ.
Vždyť tentýž Bůh, který řekl: „Budiž světlo uprostřed tmy“, rozzářil své světlo i v nás, aby lidé viděli božskou krásu vyzařující z Ježíše Krista.
7 But we have this treasure in earthen vessels, that the exceeding greatness of the power may be of God, and not of us;
My jsme jen křehké nádoby, do nichž Bůh nádherný poklad vložil. Každý hned musí poznat, že ta zvláštní moc nepochází z člověka, nýbrž z Boha.
8 being troubled on every side, yet not distressed; perplexed, but not in despair;
Ačkoliv se na nás útočí ze všech stran, přece nepodléháme. Někdy jsme bezradní a nevíme jak dál, ale nevzdáváme se.
9 persecuted, but not forsaken; cast down, but not destroyed;
Býváme štváni jako divoká zvěř, ale cítíme, že Bůh je při nás. Sráženi k zemi, přece znovu vstáváme a jdeme dál.
10 always bearing about in the body the dying of Jesus, that the life also of Jesus may be manifested in our body.
Utrpení a smrt se nám nevyhýbají, jako se nevyhnuly Kristovi.
11 For we who live are continually delivered up to death for Jesus' sake, that the life also of Jesus may be manifested in our mortal flesh.
Dnes a denně nám hrozí mučednická smrt kvůli Ježíšovu jménu, ale právě v takové situaci se na nás nejzřetelněji projevuje Ježíšův život.
12 So then death worketh in us, but life in you.
Naším údělem je umírat, abyste vy žili.
13 But having the same spirit of faith, according to that which is written, “I believed, and therefore I spoke,” we also believe, and therefore speak;
Pisatel jednoho ze žalmů říká: „Mluvím, protože důvěřuji Boží moci.“Totéž mohu říci o sobě i já. Protože jsem poznal Boží moc, nedám se ničím odradit od hlásání Božího poselství.
14 knowing that he who raised up the Lord Jesus will raise up us also with Jesus, and will present us with you.
Bůh vzkřísil z mrtvých Ježíše a já nepochybuji, že vzkřísí i mne a že se s vámi u něho shledám.
15 For all things are for your sakes, that the grace abounding by means of the greater number may cause thanksgiving to abound to the glory of God.
Vždyť to všechno konám jen kvůli vám. Čím více vás bude získáno pro Krista; tím více hlasů bude pak Boha oslavovat.
16 For which cause we are not faint-hearted; but though our outward man is perishing, yet the inward man is renewed day by day.
Proto není důvod k malomyslnosti. Náš přirozený život směřuje ke konci, ale život, který nám dává Bůh, se každým dnem obnovuje.
17 For our light affliction, which is but for a moment, worketh out for us, in a higher and still higher degree, an everlasting weight of glory; (aiōnios g166)
Co musíme dnes podstupovat, to je konec konců stále ještě snesitelné a brzy to přejde. Zato radost, která nás očekává, překonává všechnu lidskou představivost a navíc je věčná, je bez konce. (aiōnios g166)
18 while we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen; for the things which are seen are but for a time; but the things which are not seen are ever lasting. (aiōnios g166)
Naše budoucnost nestojí na tom, co lze vidět a hmatat, protože všechno hmotné je pomíjivé. My stavíme na základech neviditelných, neboť jen ty jsou trvalé. (aiōnios g166)
