1 Corinthians 7
1 Now as to the matters about which ye wrote, it is good for a man not to touch a woman;
O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 but on account of the commonness of fornication, let every man have his own wife, and every woman her own husband.
Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Let the husband render to his wife her due; and so also the wife to her husband.
Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 The wife hath not the disposal of her own body, but her husband; and so also the husband hath not the disposal of his own body, but his wife.
Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Defraud not one another, except by agreement for a time, that ye may have a season for prayer; and be together again, that Satan may not tempt you through your incontinence.
Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 But I say this by way of permission, not command.
Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 I would that all men were as I myself; but every one hath his own gift from God, one man this, and another that.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 I say also to the unmarried and the widows, it is good for them to remain as I am;
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 but if they cannot control themselves, let them marry; for it is better to marry than to burn.
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 But to those who are married it is my command, yet not mine, but the Lord's: Let not the wife separate herself from her husband,
Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 and if she have separated herself let her remain unmarried, or be reconciled to her husband; and let not the husband put away his wife.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 But to the rest say I, not the Lord: If any brother hath an unbelieving wife, and she be satisfied to dwell with him, let him not put her away;
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 and if a wife hath an unbelieving husband, and he be satisfied to dwell with her, let her not put her husband away.
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 For the unbelieving husband hath been made holy by his wife, and the unbelieving wife hath been made holy by the brother; otherwise were your children unclean, but, as it is, they are holy.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 But if the unbelieving separateth himself, let him separate himself; a brother or a sister is not under bondage in such cases. But God hath called you to be in peace.
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 For how dost thou know, O wife, but that thou mayst save thy husband? or how dost thou know, O husband, but that thou mayst save thy wife?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 But let every one continue to walk in the lot which the Lord appointed him, in the condition in which God called him. And this direction I give in all the churches.
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Was any one called being circumcised, let him not become as if uncircumcised; hath any one been called in uncircumcision, let him not become circumcised.
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.
Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Let every one remain in the same calling in which he was called.
Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Wast thou called being a slave, care not for it; but even if thou canst be made free, use it rather.
Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 For he that was called in the Lord, being a slave, is the Lord's freeman. In like manner the freeman, who is called, is Christ's slave.
Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 Ye were bought with a price; become not the slaves of men.
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 In that state, brethren, in which he was called, let every one remain with God.
Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 Now concerning virgins, I have no commandment of the Lord; but I give my judgment, as one that hath obtained mercy of the Lord to be faithful.
O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 I think, then, that it is well, on account of the impending distress, for a man to remain as he is.
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Art thou bound to a wife, seek not to be loosed from her; art thou loosed from a wife, do not seek for one.
Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 But if thou hast married, thou hast committed no sin; and if a virgin hath married, she hath committed no sin. Such, however, will have trouble in the flesh, which I desire to spare you.
Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 But this I say, brethren, the time that remaineth is short; that both they that have wives may be as though they had none;
Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 and they that weep, as though they wept not; and they that rejoice, as though they rejoiced not; and they that buy, as though they possessed not;
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 and they that use this world as not abusing it; for the outward condition of this world is passing away;
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 and I would have you free from anxious cares. He that is unmarried careth about the things of the Lord, how he may please the Lord;
A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 but he that is married careth about the things of the world, how to please his wife.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 There is a difference also between a wife and a virgin; the unmarried woman careth about the things of the Lord, to be holy, both in body and in spirit; but she that is married careth about the things of the world, how to please her husband.
Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 And this I say for your own profit; not to cast a noose over you, but with a view to what is becoming, and that ye may attend upon the Lord without distraction.
Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 But if any one thinketh that he behaveth improperly in respect to his virgin [[daughter]], if she pass the flower of her age [[without being married]], and if it must be so, let him do what he will, he committeth no sin; let them marry.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 But if any one is settled in his purpose, and is under no necessity, but is free to act as he will, and hath determined in his heart to keep his own virgin daughter [[unmarried]], he doeth well.
Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 So then he that giveth her in marriage doeth well; and he that doth not give her in marriage doeth better.
A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 The wife is bound to her husband as long as he liveth; but if her husband die, she is free to marry whom she will, only in the Lord.
Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 But she is happier if she remain as she is, in my opinion; and I too think that I have the Spirit of God.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
