Psalms 141
1 [A Psalm by David.] YHWH, I have called on you. Come to me quickly. Listen to my voice when I call to you.
Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
2 Let my prayer be set before you like incense; the lifting up of my hands like the evening sacrifice.
Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
3 Set a watch, YHWH, before my mouth. Keep the door of my lips.
Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
4 Do not incline my heart to any evil thing, to practice deeds of wickedness with men who work iniquity. Do not let me eat of their delicacies.
Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
5 Let the righteous strike me, it is kindness; let him reprove me, it is like oil on the head; do not let my head refuse it; Yet my prayer is always against evil deeds.
Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
6 Their judges are thrown down by the sides of the rock. They will hear my words, for they are well spoken.
Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
7 "As when one plows and breaks up the earth, our bones are scattered at the mouth of Sheol." (Sheol h7585)
Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
8 For my eyes are on you, YHWH. In you, I take refuge. Do not leave my soul destitute.
Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
9 Keep me from the snare which they have laid for me, from the traps of evildoers.
Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
10 Let the wicked fall together into their own nets, while I pass by.
Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
