2 Corinthians 5
1 For we know that if the earthly house of our tent is dissolved, we have a building from God, a house not made with hands, everlasting, in the heavens. (aiōnios g166)
Víme přece, že až zemřeme, ožijeme znovu v lepší a konečné podobě. (aiōnios g166)
2 For truly in this we groan, longing to be clothed with our habitation which is from heaven,
Toužíme po tom a zároveň kolísáme,
3 since, after we have put it on, we will not be found naked.
protože bychom se rádi vyhnuli umírání a vstoupili přímo do nesmrtelného života,
4 For indeed we who are in this tent do groan, being burdened; not that we desire to be unclothed, but that we desire to be clothed, that what is mortal may be swallowed up by life.
k němuž nás Bůh už nyní připravuje:
5 Now he who made us for this very thing is God, who also gave to us the down payment of the Spirit.
jako záruku nám dal svého Ducha.
6 Therefore, we are always confident and know that while we are at home in the body, we are absent from the Lord;
Proto se můžeme důvěřivě těšit na náš nebeský domov; ve svých tělech tu vlastně žijeme v cizině, daleko od své vlasti, kde nás očekává Kristus.
7 for we walk by faith, not by sight.
Nevidíme ho, ale jsme s ním spojeni vírou.
8 We are of good courage, I say, and are willing rather to be absent from the body, and to be at home with the Lord.
Proto s plnou důvěrou a rád opustím třeba hned toto tělo, abych získal domov u svého Pána.
9 Therefore also we make it our aim, whether at home or absent, to be well pleasing to him.
V každém případě však chci dělat to, co se líbí jemu, ať už to znamená setrvat zde v cizině, nebo se vydat do své vlasti. Na ničem jiném totiž nezáleží.
10 For we must all appear before the judgment seat of Christ; that each one may receive the things in the body, according to what he has done, whether good or bad.
Tak jako tak se nakonec všichni musíme postavit před Kristův soud, kde bude každý náš čin, dobrý i zlý, spravedlivě ohodnocen.
11 Knowing therefore the fear of the Lord, we persuade people, but we are revealed to God; and I hope that we are revealed also in your consciences.
Je to právě tahle bázeň před Bohem, která mě nutí vést lidi k víře. Bůh moje pohnutky zná a věřím, že ani vy mne nepodezíráte z něčeho postranního.
12 We are not commending ourselves to you again, but speak as giving you occasion of boasting on our behalf, that you may have something to answer those who boast in appearance, and not in heart.
Ne, nechci znovu sebe vychvalovat. Chci vám jen ukázat, že se za mne nemusíte stydět, a tak můžete zavřít ústa těm, kdo si zakládají na vnějším projevu místo na vnitřní hodnotě. Poslouží-li to k Boží slávě, ať si mě lidé mají třeba za blázna. Jsem-li však při dobrých smyslech, poslouží to zase vám.
13 For if we are out of control, it is for God. If we are in a reasonable way, it is for you.
14 For the love of Christ constrains us; because we judge thus, that one died for all, therefore all died.
Kristova láska nás zajala. Je přece zřejmé, že smrt toho, kdo zemřel za všechny, se rovná tomu, jako kdyby zemřeli všichni,
15 He died for all, that those who live should no longer live to themselves, but to him who for their sakes died and rose again.
takže naše životy nepatří už nám, ale tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých.
16 Therefore we know no one after the flesh from now on. Even though we have known Christ after the flesh, yet now we no longer know him in this way.
Není tedy správné posuzovat někoho podle toho, co o něm soudí svět nebo jaký se navenek jeví. Takto chybně jsem se kdysi i já díval na Krista a posuzoval jej jako každého jiného člověka. Jak jsem se mýlil!
17 Therefore if anyone is in Christ, he is a new creation. The old things have passed away. Look, new things have come.
Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal docela nový život!
18 But all things are of God, who reconciled us to himself through Jesus Christ, and gave to us the ministry of reconciliation;
To je změna, kterou působí sám Bůh. Ačkoliv jsme se nacházeli v nepřátelském táboře,
19 namely, that God was in Christ reconciling the world to himself, not counting their trespasses against them, and having committed to us the word of reconciliation.
Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír a pak nás pověřil, abychom jeho jménem předložili nabídku smíření všem lidem na této planetě.
20 We are therefore ambassadors on behalf of Christ, as though God were making his appeal through us. We implore you on behalf of Christ, be reconciled to God.
Z Kristova pověření – jako jeho velvyslanci – tedy provoláváme, aby to všichni slyšeli: Pojďte a přijměte přátelskou ruku, kterou vám Bůh v Kristu podává!
21 For him who knew no sin he made to be sin on our behalf; so that in him we might become the righteousness of God.
Na toho, který se nikdy nedopustil ničeho špatného, přenesl Bůh všechnu naši špatnost a jeho spravedlnost přenesl na nás.
