< 1 Corinthians 4 >
1 So a person should consider us as Christ's servants, and stewards of God's mysteries.
Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.
2 Here, moreover, it is required of stewards, that they be found faithful.
Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl.
3 But with me it is a very small thing that I should be judged by you, or by man's judgment. Yes, I do not judge my own self.
Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.
4 For I know nothing against myself. Yet I am not justified by this, but he who judges me is the Lord.
Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
5 Therefore judge nothing before the time, until the Lord comes, who will both bring to light the hidden things of darkness, and reveal the counsels of the hearts. Then each one will get his praise from God.
Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
6 Now these things, brothers, I have in a figure transferred to myself and Apollos for your sakes, that in us you might learn not to go beyond the things which are written, that none of you be puffed up against one another.
Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
7 For who makes you different? And what do you have that you did not receive? But if you did receive it, why do you boast as if you had not received it?
Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
8 You are already filled. You have already become rich. You have come to reign without us. Yes, and I wish that you did reign, that we also might reign with you.
Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali.
9 For, I think that God has displayed us, the apostles, last of all, like men sentenced to death. For we are made a spectacle to the world, both to angels and people.
Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
10 We are fools for Christ's sake, but you are wise in Christ. We are weak, but you are strong. You have honor, but we have dishonor.
My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.
11 Even to this present hour we hunger, thirst, are naked, are beaten, and have no certain dwelling place.
Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,
12 We toil, working with our own hands. When people curse us, we bless. Being persecuted, we endure.
A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.
13 Being defamed, we entreat. We are made as the filth of the world, the dirt wiped off by all, even until now.
Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
14 I do not write these things to shame you, but to admonish you as my beloved children.
Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
15 For though you have ten thousand tutors in Christ, yet not many fathers. For in Christ Jesus, I became your father through the Good News.
Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16 I appeal to you therefore, be imitators of me.
Protož prosím vás, buďtež následovníci moji.
17 Because of this I have sent Timothy to you, who is my beloved and faithful child in the Lord, who will remind you of my ways which are in Christ, even as I teach everywhere in every church.
Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.
18 Now some are puffed up, as though I were not coming to you.
Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří.
19 But I will come to you shortly, if the Lord is willing. And I will know, not the word of those who are puffed up, but the power.
Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
20 For the Kingdom of God is not in word, but in power.
Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.
21 What do you want? Should I come to you with a rod, or in love and a spirit of gentleness?
Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?