Psalms 78
1 [A contemplation by Asaph.] Hear my teaching, my people. Turn your ears to the words of my mouth.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 I will open my mouth in a parable. I will utter dark sayings since the beginning of the world,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 which we have heard and known, and our fathers have told us.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 We will not hide them from their descendants, telling to the generation to come the praises of the LORD, his strength, and his wondrous works that he has done.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 For he established a testimony in Jacob, and appointed a teaching in Israel, which he commanded our fathers, that they should make them known to their children;
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 that the generation to come might know it, the children yet unborn, and arise and tell their children,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 that they might set their hope in God, and not forget the works of God, but keep his commandments,
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 and might not be as their fathers, a stubborn and rebellious generation, a generation that did not make their hearts loyal, whose spirit was not steadfast with God.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 The people of Ephraim, being armed and carrying bows, turned back in the day of battle.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 They did not keep God's covenant, and refused to walk by his Law.
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 They forgot his doings, his wondrous works that he had shown them.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 He did marvelous things in the sight of their fathers, in the land of Egypt, in the field of Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 He split the sea, and caused them to pass through. He made the waters stand as a heap.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 In the daytime he also led them with a cloud, and all night with a light of fire.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 He split rocks in the wilderness, and gave them drink abundantly as out of the depths.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 He brought streams also out of the rock, and caused waters to run down like rivers.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Yet they still went on to sin against him, to rebel against the Most High in the desert.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 They tempted God in their heart by asking food according to their desire.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 Yes, they spoke against God. They said, "Can God prepare a table in the wilderness?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Look, he struck the rock, so that waters gushed out, and streams overflowed. Can he give bread also? Will he provide flesh for his people?"
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Therefore the LORD heard, and was angry. A fire was kindled against Jacob, anger also went up against Israel,
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 because they did not believe in God, and did not trust in his salvation.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Yet he commanded the clouds above, and opened the doors of heaven.
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 He rained down manna on them to eat, and gave them bread from heaven.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Man ate the bread of the mighty ones. He sent them food to the full.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 He caused the east wind to blow in the sky. By his power he guided the south wind.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 He rained also flesh on them as the dust; winged birds as the sand of the seas.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 He let it fall in the midst of his camp, all around his tent.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 So they ate, and were well filled. He gave them their own desire.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 They did not turn from their cravings. Their food was yet in their mouths,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 when the anger of God went up against them, killed some of the fattest of them, and struck down the young men of Israel.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 For all this they still sinned, and did not believe in his wondrous works.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 Therefore he consumed their days in vanity, and their years in terror.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 When he killed them, then they inquired after him. They returned and sought God earnestly.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 They remembered that God was their rock, the Most High God, their redeemer.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 But they flattered him with their mouth, and lied to him with their tongue.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 For their heart was not right with him, neither were they faithful in his covenant.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 But he, being merciful, forgave iniquity, and did not destroy them. Yes, many times he turned his anger away, and did not stir up all his wrath.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 He remembered that they were but flesh, a wind that passes away, and doesn't come again.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 How often they rebelled against him in the wilderness, and grieved him in the desert.
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 They turned again and tempted God, and gave pain to the Holy One of Israel.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 They did not remember his hand, nor the day when he redeemed them from the adversary;
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 how he set his signs in Egypt, his wonders in the field of Zoan,
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 he turned their rivers into blood, and their streams, so that they could not drink.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 He sent among them swarms of flies, which devoured them; and frogs, which destroyed them.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 He gave also their increase to the caterpillar, and their labor to the locust.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 He destroyed their vines with hail, their sycamore fig trees with frost.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 He gave over their livestock also to the hail, and their flocks to hot thunderbolts.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 He threw on them the fierceness of his anger, wrath, indignation, and trouble, and a band of destroying angels.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 He made a path for his anger. He did not spare their soul from death, but gave their life over to the pestilence,
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 and struck all the firstborn in Egypt, the chief of their strength in the tents of Ham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 But he led forth his own people like sheep, and guided them in the wilderness like a flock.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 He led them safely, so that they weren't afraid, but the sea overwhelmed their enemies.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 He brought them to the border of his sanctuary, to this mountain, which his right hand had taken.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 He also drove out the nations before them, allotted them for an inheritance by line, and made the tribes of Israel to dwell in their tents.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 Yet they tempted and rebelled against the Most High God, and did not keep his testimonies;
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 but turned back, and dealt treacherously like their fathers. They were turned aside like a deceitful bow.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 For they provoked him to anger with their high places, and moved him to jealousy with their engraved images.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 When God heard this, he was angry, and greatly abhorred Israel;
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 So that he forsook the tabernacle at Shiloh, the tent where he dwelt among men;
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 and delivered his strength into captivity, his glory into the adversary's hand.
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 He also gave his people over to the sword, and was angry with his inheritance.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Fire devoured their young men. Their virgins had no wedding song.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Their cohanim fell by the sword, and their widows couldn't weep.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Then the Lord awakened as one out of sleep, like a mighty man who shouts by reason of wine.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 He struck his adversaries backward. He made them a permanent shame.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 Moreover he rejected the tent of Joseph, and did not choose the tribe of Ephraim,
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 But chose the tribe of Judah, Mount Zion which he loved.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 He built his sanctuary like the heights, like the earth which he has established forever.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 He also chose David his servant, and took him from the sheepfolds;
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 from following the ewes that have their young, he brought him to be the shepherd of Jacob his servant, and Israel his inheritance.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 So he was their shepherd according to the integrity of his heart, and guided them by the skillfulness of his hands.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
