< Proverbs 23 >
1 When you sit to eat with a ruler, consider diligently what is before you;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 put a knife to your throat, if you are a man given to appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Do not be desirous of his dainties, seeing they are deceitful food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Do not weary yourself to be rich. In your wisdom, show restraint.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Why do you set your eyes on that which is not? For it certainly sprouts wings like an eagle and flies in the sky.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Do not eat the food of him who has a stingy eye, and do not crave his delicacies:
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 for as he thinks about the cost, so he is. "Eat and drink." he says to you, but his heart is not with you.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The morsel which you have eaten you shall vomit up, and lose your good words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Do not speak in the ears of a fool, for he will despise the wisdom of your words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Do not move the ancient boundary stone. Do not encroach on the fields of the fatherless:
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 for their Defender is strong. He will plead their case against you.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply your heart to instruction, and your ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Do not withhold correction from a child. If you punish him with the rod, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 Punish him with the rod, and save his soul from Sheol. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 My son, if your heart is wise, then my heart will be glad, even mine:
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 yes, my heart will rejoice, when your lips speak what is right.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Do not let your heart envy sinners; but rather fear the LORD all the day long.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is a future, and your hope will not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Listen, my son, and be wise, and keep your heart on the right path.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Do not be among ones drinking too much wine, or those who gorge themselves on meat:
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 for the drunkard and the glutton shall become poor; and drowsiness clothes them in rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Listen to your father who gave you life, and do not despise your mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and do not sell it. Get wisdom, discipline, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous has great joy. Whoever fathers a wise child delights in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let your father and your mother be glad. Let her who bore you rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me your heart; and let your eyes keep in my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a prostitute is a deep pit; and a wayward wife is a narrow well.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Yes, she lies in wait like a robber, and increases the unfaithful among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who has woe? Who has sorrow? Who has strife? Who has complaints? Who has needless bruises? Who has bloodshot eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Those who stay long at the wine; those who go to seek out mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Do not look at the wine when it is red, when it sparkles in the cup, when it goes down smoothly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 In the end, it bites like a serpent, and poisons like a viper.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Your eyes will see strange things, and your mind will imagine confusing things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Yes, you will be as he who lies down in the midst of the sea, or as he who lies on top of the rigging:
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 "They hit me, and I was not hurt. They beat me, and I do not feel it. When will I wake up? I can do it again. I can find another."
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.