Proverbs 5
1 My son, pay attention to my wisdom. Turn your ear to my understanding:
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 that you may maintain discretion, that your lips may preserve knowledge.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 For the lips of an adulteress drip honey. Her mouth is smoother than oil,
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 But in the end she is as bitter as wormwood, and as sharp as a two-edged sword.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
6 She gives no thought to the way of life. Her ways are crooked, and she doesn't know it.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Now therefore, son, listen to me. Do not depart from the words of my mouth.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Remove your way far from her. Do not come near the door of her house,
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 lest you give your honor to others, and your years to the merciless;
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 lest strangers feast on your wealth, and your labors enrich another man's house.
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 You will groan at your latter end, when your flesh and your body are consumed,
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 and say, "How I have hated instruction, and my heart despised reproof;
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 neither have I obeyed the voice of my teachers, nor turned my ear to those who instructed me.
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 I have come to the brink of utter ruin, in the midst of the gathered assembly."
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Drink water out of your own cistern, running water out of your own well.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Should your springs overflow in the streets, streams of water in the public squares?
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Let them be for yourself alone, not for strangers with you.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Let your spring be blessed. Rejoice in the wife of your youth.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 A loving doe and a graceful deer—let her breasts satisfy you at all times. Be captivated always with her love.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 For why should you, my son, be captivated with an adulteress? Why embrace the bosom of another?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 For the ways of man are before the eyes of the LORD. He examines all his paths.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 The evil deeds of the wicked ensnare him. The cords of his sin hold him firmly.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 He will die for lack of instruction. In the greatness of his folly, he will go astray.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
