Psalms 90
1 [A Prayer by Moses, the man of God.] Jehovah, you have been our dwelling place for all generations.
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Before the mountains were brought forth, before you had formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, you are God.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 You turn man to destruction, saying, "Return, you descendants of Adam."
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 For a thousand years in your sight are just like yesterday when it is past, like a watch in the night.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 You sweep them away as they sleep. In the morning they sprout like new grass.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 In the morning it sprouts and springs up. By evening, it is withered and dry.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 For we are consumed in your anger. We are troubled in your wrath.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 You have set our iniquities before you, our secret sins in the light of your presence.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 For all our days have passed away in your wrath. We bring our years to an end as a sigh.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 The days of our years are seventy, or even by reason of strength eighty years; yet their pride is but labor and sorrow, for it passes quickly, and we fly away.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Who knows the power of your anger, your wrath according to the fear that is due to you?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 So teach us to number our days, that we may gain a heart of wisdom.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Relent, Jehovah. How long? Have compassion on your servants.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Satisfy us in the morning with your loving kindness, that we may rejoice and be glad all our days.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Make us glad for as many days as you have afflicted us, for as many years as we have seen evil.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Let your work appear to your servants; your glory to their children.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 Let the favor of Jehovah our God be on us; establish the work of our hands for us; yes, establish the work of our hands.
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
