Hebrews 6
1 Therefore leaving the doctrine of the first principles of Christ, let us press on to perfection—not laying again a foundation of repentance from dead works, of faith toward God,
Přestaňme stále jenom ohledávat základy Kristova učení a usilujme postoupit dále. Nevracejme se pořád jenom k lítosti nad nesprávným jednáním, k víře v Boha,
2 of the teaching of washings, of laying on of hands, of resurrection of the dead, and of everlasting judgment. (aiōnios g166)
k učení o křtu, ke vkládání rukou, k učení o vzkříšení mrtvých a o věčném odsouzení. (aiōnios g166)
3 And this we will do if God permits.
Když Bůh dovolí, postupme k dalším věcem.
4 For concerning those who were once enlightened and tasted of the heavenly gift, and were made partakers of the Holy Spirit,
Ten, kdo byl jednou osvícen, okusil Božího daru, získal podíl na Duchu svatém, poznal,
jak vážná je Boží věc, zakusil moc přicházejícího světa, (aiōn g165)
6 and then fell away, it is impossible to renew them again to repentance; seeing they crucify the Son of God for themselves again, and put him to open shame.
a potom od Boha odpadl, nemůže se vrátit zpátky, protože veřejně potupil a znovu ukřižoval Božího Syna.
7 For the land which has drunk the rain that comes often on it, and brings forth a crop suitable for them for whose sake it is also tilled, receives blessing from God;
Země, která je často skrápěna deštěm a vydává těm, kdo ji obdělávají, hojnou úrodu, přijímá od Boha požehnání.
8 but if it bears thorns and thistles, it is rejected and near being cursed, whose end is to be burned.
Plodí-li však bodláky a trní, není vhodná k obdělávání, bude vypálena a ponechána svému osudu.
9 But, beloved, we are persuaded of better things for you, and things that accompany salvation, even though we speak like this.
I když říkám takové věci, milovaní, nemyslím, že by se týkaly vás. Jsem přesvědčen, že přinášíte dobré plody a spočíváte v Boží ochraně.
10 For God is not unrighteous, so as to forget your work and the love which you showed toward his name, in that you served the saints, and still do serve them.
Bůh je spravedlivý, nezapomíná na vaši práci a věrnost jeho věci, na vaši minulou i přítomnou službu, kterou prokazujete těm, kteří jsou mu cele oddáni.
11 We desire that each one of you may show the same diligence to the fullness of hope even to the end,
Napomínám každého z vás k horlivosti. Nebuďte leniví a zachovejte si až do konce plnou naději.
12 that you won't be sluggish, but imitators of those who through faith and patience inherited the promises.
Nebuďte tupí. Řiďte se příkladem těch, kteří vírou a trpělivostí dosáhli splnění Božích slibů.
13 For when God made a promise to Abraham, since he could swear by none greater, he swore by himself,
Bůh dal Abrahamovi slib a chtěl ho potvrdit přísahou. A protože nemohl přísahat při nikom větším, přísahal při sobě, že bude Abrahama provázet svou přízní a že rozmnoží jeho rod.
14 saying, "I will indeed bless you, and I will greatly multiply you."
15 Thus, having patiently endured, he obtained the promise.
A Abraham svou trpělivostí skutečně dosáhl splnění tohoto slibu.
16 For people swear oaths by something greater, and in every dispute of theirs the oath is final for confirmation.
Když se lidé přísahou dovolávají někoho mocnějšího, ukončují tím svůj spor.
17 In this way God, being determined to show more abundantly to the heirs of the promise the immutability of his counsel, interposed with an oath;
Bůh dědicům zaslíbení svou přísahou nepochybně prokázal nezměnitelnost své vůle.
18 that by two immutable things, in which it is impossible for God to lie, we may have a strong encouragement, who have fled for refuge to take hold of the hope set before us.
Protože je vyloučeno, aby Bůh lhal, můžeme se tedy neochvějně opírat jak o jeho slib, tak o jeho přísahu. Když jsme se k němu uchýlili, smíme čerpat mocné potěšení z nabízené naděje, které jsme se chopili.
19 This hope we have as an anchor of the soul, a hope both sure and steadfast and entering into that which is within the curtain;
Je to bezpečná a pevná kotva celé naší bytosti, která nás spojuje s Bohem,
