1 Corinthians 14
1 Follow after love, and earnestly desire spiritual things, and especially that you may prophesy.
Stůjtež o lásku, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 For the one who speaks in another language speaks not to people, but to God; for no one understands; but in the Spirit he speaks mysteries.
Nebo ten, kdož mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 But he who prophesies speaks to people for their encouragement, strengthening, and comfort.
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 He who speaks in another language edifies himself, but he who prophesies edifies the church.
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale ten, kdož prorokuje, církev vzdělává.
5 Now I would like you all to speak in tongues, but even more that you would prophesy, and he is greater who prophesies than he who speaks with other languages, unless he interprets, that the church may be built up.
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, kterýž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky mluví, leč by také vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 But now, brothers, if I come to you speaking with other languages, what would I profit you, unless I speak to you either by way of revelation, or of knowledge, or of prophesying, or of teaching?
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 Even things without life, giving a voice, whether pipe or harp, if they did not give a distinction in the sounds, how would it be known what is piped or harped?
Však i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka neb harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, aneb na harfu hrá?
8 For if the trumpet gave an uncertain sound, who would prepare himself for war?
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 So also you, unless you uttered by the tongue words easy to understand, how would it be known what is spoken? For you would be speaking into the air.
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and none is without meaning.
Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 If then I do not know the meaning of the sound, I would be to him who speaks a foreigner, and he who speaks would be a foreigner to me.
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, kdož mluví, bude mi cizozemec.
12 So also you, since you are zealous for spiritual things, seek that you may abound to the building up of the church.
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 Therefore let him who speaks in another language pray that he may interpret.
A protož, kdož mluví jazykem, modl se, aby mohl vykládati.
14 For if I pray in another language, my spirit prays, but my understanding is unfruitful.
Nebo modlím-liť se jazykem, duch můj se modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 What is it then? I will pray with the spirit, and I will pray with the understanding also. I will sing with the spirit, and I will sing with the understanding also.
Což tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem, a plésati budu i myslí.
16 Otherwise if you bless with the spirit, how will he who fills the place of the unlearned say the "Amen" at your giving of thanks, seeing he does not know what you say?
Nebo kdybys dobrořečil duchem, kterakž ten, kterýž prostý člověk jest, k tvému díků činění řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 For you truly give thanks well, but the other person is not built up.
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 I thank God I speak in tongues more than you all.
Děkuji Bohu svému, že více než vy všickni jazyky mluvím;
19 However in the church I would rather speak five words with my understanding, that I might instruct others also, than ten thousand words in another language.
Ale v zboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem.
20 Brothers, do not be children in thoughts, yet in malice be babies, but in thoughts be mature.
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 In the law it is written, "By people of strange tongues and by the lips of strangers I will speak to this people; but even then they will not listen to me," says the Lord.
Psáno jest v zákoně: Protož rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a aniž tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 Therefore tongues are for a sign, not to those who believe, but to the unbelieving; but prophesying is for a sign, not to the unbelieving, but to those who believe.
A tak jazykové jsou za div ne těm, kteříž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 If therefore the whole church is assembled together and all speak in tongues, and unlearned or unbelieving people come in, won't they say that you are crazy?
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 But if all prophesy, and someone unbelieving or unlearned comes in, he is reproved by all, and he is judged by all.
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by někdo nevěřící neb neučený, přemáhán by byl ode všech, a souzen ode všech.
25 And thus the secrets of his heart are revealed. So he will fall down on his face and worship God, declaring that God is among you indeed.
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 What is it then, brothers? When you come together, each one has a psalm, has a teaching, has a revelation, has another language, has an interpretation. Let all things be done to build each other up.
Což tedy, bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 If anyone speaks in another language, let it be two, or at the most three, and in turn; and let one interpret.
Buď že kdo jazykem mluví, tedy skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 But if there is no interpreter, let him keep silent in the church, and let him speak to himself, and to God.
Pakli by nebylo vykladače, nechť mlčí v shromáždění, sám pak sobě nechažť mluví a Bohu.
29 Let the prophets speak, two or three, and let the others discern.
Proroci pak dva neb tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 But if a revelation is made to another sitting by, let the first keep silent.
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 For you can all prophesy one by one, that all may learn and all may be encouraged.
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili, a všickni se potěšovali.
32 The spirits of the prophets are subject to the prophets,
Duchovéť pak proroků prorokům poddání jsou.
33 for God is not a God of confusion, but of peace. As in all the churches of the saints,
Neboť Bůh není původ neřádu, ale pokoje, jako i ve všech shromážděních svatých.
34 let the women keep silent in the churches, for it has not been permitted for them to speak; but let them be in subjection, as the Law also says.
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i zákon praví.
35 If they desire to learn anything, let them ask their own husbands at home, for it is shameful for a woman to chatter in the church.
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 What? Was it from you that the word of God went out? Or did it come to you alone?
Zdali od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 If anyone thinks himself to be a prophet, or spiritual, let him recognize the things which I write to you, that they are the commandment of the Lord.
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem neb duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázaní Páně.
38 But if someone does not recognize this, he is not recognized.
Pakli kdo neví, nevěz.
39 Therefore, my brothers, desire earnestly to prophesy, and do not forbid speaking in tongues.
A takž, bratří, snažte se o to, abyste prorokovali, a jazyky mluviti nezbraňujte.
40 Let all things be done decently and in order.
Všecko slušně a podlé řádu ať se děje.
