< Jeremiah 9 >
1 Oh that my head were waters, and my eyes a spring of tears, that I might weep day and night for the slain of the daughter of my people.
Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
2 Oh that I had in the wilderness a lodging place of wayfaring men; that I might leave my people, and go from them. For they are all adulterers, an assembly of treacherous men."
Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
3 "They bend their tongue as a bow. Falsehood and not truth has grown strong in the land; for they proceed from evil to evil, and they do not know me," says the LORD.
A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
4 "Everyone be on guard against his neighbor, and do not trust any brother; for every brother is a deceiver, and every neighbor will go about with slanders.
Každý střez se bližního svého, a nekaždému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
5 Everyone deceives his neighbor, and does not speak the truth. They have taught their tongue to speak lies; they do evil, they do not cease so as to return.
A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
6 Oppression upon oppression, and deceit upon deceit. They refuse to know me," says the LORD.
Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
7 Therefore thus says the LORD of hosts, "Look, I will melt them, and try them; for how should I deal with the wickedness of the daughter of my people?
Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
8 Their tongue is a deadly arrow; it speaks deceit: one speaks peaceably to his neighbor with his mouth, but in his heart he lies in wait for him.
Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
9 Shall I not visit them for these things?" says the LORD; "shall not my soul be avenged on such a nation as this?"
Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
10 "For the mountains I will take up weeping and wailing, and for the pastures of the wilderness a lamentation, because they are laid waste so that no one passes through; nor can men hear the voice of the cattle. Both the birds of the sky and the animals have fled, they are gone."
Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
11 "I will make Jerusalem heaps, a dwelling place of jackals; and I will make the cities of Judah a desolation, without inhabitant."
A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
12 "Who is the wise man, that may understand this? Who is he to whom the mouth of the LORD has spoken, that he may declare it? Why is the land perished and burned up like a wilderness, so that none passes through?"
Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
13 The LORD says, "Because they have forsaken my law which I set before them, and have not obeyed my voice, neither walked in it,
Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
14 but have walked after the stubbornness of their own heart, and after the Baals, which their fathers taught them;
Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
15 therefore thus says the LORD of hosts, the God of Israel, 'Look, I will feed them, even this people, with wormwood, and give them water of gall to drink.
Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
16 I will scatter them also among the nations, whom neither they nor their fathers have known; and I will send the sword after them, until I have consumed them.'"
Nebo rozptýlím je mezi národy, kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
17 Thus says the LORD of hosts, "Consider, and call for the mourning women, that they may come; and send for the skillful women, that they may come:"
Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
18 "and let them make haste, and take up a wailing for us, that our eyes may run down with tears, and our eyelids gush out with waters.
Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
19 For a voice of wailing is heard out of Zion, 'How are we ruined. We are greatly confounded, because we have forsaken the land, because they have cast down our dwellings.'"
Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
20 "Yet hear the word of the LORD, you women, and let your ear receive the word of his mouth; and teach your daughters wailing, and everyone her neighbor lamentation.
Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
21 'For death has come up into our windows, it is entered into our palaces; to cut off the children from outside, and the young men from the streets.'
Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
22 Speak, 'Thus says the LORD, "The dead bodies of men shall fall as dung on the open field, and as the handful after the harvester; and none shall gather them."'"
(Mluv i to: Takto dí Hospodin: ) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
23 Thus says the LORD, "Do not let the wise man glory in his wisdom, neither let the mighty man glory in his might, do not let the rich man glory in his riches;
Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
24 but let him who boasts boast in this, that he has understanding, and knows me, that I am the LORD who exercises loving kindness, justice, and righteousness, in the earth: for in these things I delight," says the LORD.
Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
25 "Look, the days come," says the LORD, "that I will punish all those who are circumcised in uncircumcision:
Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
26 Egypt, and Judah, and Edom, and the people of Ammon, and Moab, and all that have the corners of their hair cut off, who dwell in the wilderness; for all the nations are uncircumcised, and all the house of Israel are uncircumcised in heart."
Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.