2 Corinthians 1
1 To the Church of God which is in Corinth, and to all the saints throughout Greece. from Paul, by God’s will an apostle of Christ, and from brother Timothy.
Drazí bratři, tento dopis vám píši jako Bohem zmocněný posel Ježíše Krista, společně s Timotejem. Adresovaný je sice k vám do Korintu, ale je určen všem křesťanům v celém Řecku:
2 Grace to you and peace from God our Father in the Lord Jesus Christ.
kéž vás náš Otec Bůh i Ježíš Kristus bohatě obdarují svou milostí a pokojem.
3 Thanks be to the God and Father of our Lord Jesus Christ, the Father of tender mercies and the God of all comfort,
Jak nevýslovně dobrý je náš Bůh. V něm, Otci našeho Pána Ježíše Krista, máme nevyčerpatelný zdroj útěchy a posily pro naše zkoušky a utrpení, takže i jiné pak můžeme těšit a posilovat, když je to zapotřebí.
4 who ever comforts me in all my troubles, so that I may be continually able to comfort those who are in any trouble by the comfort with which God is ever comforting me.
5 For just as I have more than my share in the sufferings of the Christ, so also through the Christ I have more than my share of comfort.
Stejnou pomoc, jakou jsme obdrželi od Boha, rozdáváme všude kolem sebe.
6 If I am afflicted, it is for your comfort and salvation; and if I am receiving comfort, it is for your comfort - a comfort produced within you by your patient fortitude, under the same sufferings which I also am enduring.
Můžete se spolehnout, že čím víc utrpení podstoupíme pro Krista, tím hojněji nás zahrne svou útěchou a povzbuzením. Kristovo utrpení je mým denním chlebem, ale to je můj příspěvek k vaší záchraně.
7 My hope for you is firm; for I know that as you are comrades in my sufferings, so also are you comrades in my comfort.
On mi však denně dává též novou sílu a klid – a to má být zase posilou vám ve vašich zkouškách. Pokud s námi sdílíte naše bolesti, nemám o vás obavy: zdroj naší útěchy je otevřen i pro vás.
8 Now, brothers, I want you to know about the troubles which befell me in Asia; how I was burdened altogether beyond my strength, so that I renounced all hope even of life itself.
Nebudu vám, drazí, tajit, že tady v Malé Asii jsme prožili snad nejhorší chvíle svého života. Vypadalo to už, že je s námi konec, připravovali jsme se na smrt. Cítím, že to muselo dojít tak daleko proto, abychom nespoléhali již na nic jiného než na Boha, který má moc vzkřísit i mrtvé.
9 Indeed, I had in myself, and still have, the sentence of death, in order that I might not rely on myself, but on God who raises the dead to life.
10 He delivered me from such a death, and will deliver me. On him I have set my hopes that he will continue to deliver me,
Skutečně nás vyrval přímo z drápů smrti a věřím, že ne naposledy.
11 while all of you also are helping me by your prayers; so that from many lips thanksgiving may rise on my behalf for the blessings vouchsafed to me through the intercessions of many.
Přesto prosím, abyste na nás stále mysleli ve svých modlitbách – tím větší budou pak vaše chvály a vděčnost za jejich vyslyšení.
12 For this is my proud boast, the testimony of my conscience, that it was in holiness and with pure motives before God, not in worldly wisdom, but in the grace of God, that I have conducted myself in the world, and above all in my relations with you.
S naprosto čistým svědomím mohu prohlásit, že jsem s vámi ve všech směrech jednal vždy jen a jen upřímně, jak mě Bůh vedl, a na to jsem hrdý. Ne lidská vypočítavost, ale Boží milost je mi vůdčí silou. To platilo vždy i ve vztahu k vám.
13 For I am writing to you nothing different from what you read aloud and very well recognize, and I hope will continue to recognize to the very end,
Všechno, co čtete v mých listech, je míněno naprosto upřímně. Doufám, že to tak přijmete, i když se dosud mnoho neznáme, a že při Kristově návratu se za sebe navzájem nebudeme muset stydět, ale naopak budeme mít důvod k hrdosti.
14 as some indeed did recognize in part at last, that I am your cause of boasting, just as you will be mine on the Day of Jesus our Lord.
15 And in this confidence I intended to visit you, before going elsewhere, that you might have a pleasure twice over.
V této důvěře jsem vás chtěl navštívit už na cestě do Makedonie a pak se vrátit do Judska zase přes Korint.
16 I intended to go by you into Macedonia, and to come again to you from Macedonia, and by you to be sent forward on my way to Judea.
Proč jsem svůj plán později změnil? Nebylo to z vrtkavosti ani z lehkomyslnosti. Když jednou něco řeknu, pak to také tak myslím; nikdy neříkám „ano“, když myslím „ne“, a naopak. Boží Syn Ježíš Kristus, jak jsme vám ho přiblížili se Silvánem a Timotejem, také nebyl muž dvojí tváře. Jeho osoba je hmatatelným ANO všem slibům, které Bůh kdy dal člověku. Proto taky, když k modlitbě připojíme Amen (tj. „ano“), připomínáme si vlastně, že v Kristu na ně Bůh už odpověděl, a oslavujeme ho za to.
17 In purposing this did I display "caprice"? Or what I purpose do I purpose in a worldly way, so that it may mean either "Yes, yes," or "No, no"?
18 As God is faithful, my message to you is not now "Yes," now "No."
19 For Jesus Christ, Son of God, who was proclaimed among you by us, that is, by Silvanus and Timothy and me, was not wavering between "Yes" and "No," but in him is the everlasting "Yes."
20 For however many are the promises of God, in him they are "Yes." Therefore also through him let the Amen be said by our voices to the glory of God.
21 And he who has established me with you in the Anointed One, and has anointed me, is God.
Že jste v Kristu obdrželi tentýž nový život jako my, že v něm dosud pevně stojíme – to je jen Boží dílo.
22 He has also set his seal upon me, and given me the pledge of his Spirit in my heart.
To on nás učinil svým vlastnictvím, pověřil svým poselstvím a vtiskl nám svou vlastnickou pečeť – svatého Ducha – jako záruku na vše ostatní, co má ještě pro nás přichystáno.
23 But for my part I call God to witness, as my soul shall answer for it, that it was to spare you that I came not to Corinth
Pán Bůh ví, že to nebylo jinak, než vám tady píšu: Korint jsem nakonec rozhodl vynechat jen proto, abych vás ušetřil setkání, které by pro vás mohlo být velice trapné.
24 (not that I am attempting to lord it over your faith, but rather to work with you for your happiness); for your faith is stedfast.
Ne že bych vám chtěl vytýkat nedostatky ve vaší víře – v té si stojíte docela dobře.
