2 Corinthians 7
1 Wherefore, having these promises, beloved, let us cleanse ourselves from all pollution of flesh and spirit; perfecting holiness in the fear of God.
Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží.
2 Receive us cordially. We have injured no one; we have corrupted no one; we have defrauded no one.
Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali.
3 I speak not this to condemn you; for I have said before, that you are in our hearts, to die and live with you.
Nepravím toho ku potupě, poněvadž jsem napřed pověděl, že jste v srdcích našich, abychom spolu mřeli, i spolu živi byli.
4 Great is my freedom of speech to you; great is my boasting concerning you: I am filled with consolation, I exceedingly abound in joy in all our affliction.
Mnohéť jsem k vám v mluvení důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, rozhojňujiť se v radosti ve všelikém ssoužení našem.
5 For when we were come into Macedonia, our flesh has no rest, but we were distressed on every side; without were fightings-- within were fears.
Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem ssouženi jsme byli; zevnitř boje, vnitř strachy.
6 Nevertheless, God, who comforts them who are cast down, comforted us by the coming of Titus--
Ale ten, kterýž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze příchod Titův.
7 (not, indeed, by his coming only; but more especially by the consolation with which he was comforted by you) --when he told us your earnest desire, your lamentation, your zeal for me; so that I rejoiced the more.
A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, tak že jsem se velmi zradoval.
8 Therefore, though I made you sorry by the letter, I do not repent, though I did repent; for I perceive that that letter, though suitable to the occasion, made you sorry.
A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.
9 I now rejoice; not that you were made sorry, but that your sorrow produced reformation: for you were made to sorrow in a godly manner, that you might be injured by us in nothing.
Nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podlé Boha, tak že jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.
10 For godly sorrow produces a reformation to salvation, never to be repented of; but the sorrow of the world produces death.
Nebo zámutek, kterýž jest podlé Boha, ten pokání k spasení působí, jehož nikdy líto nebývá, ale zámutek světa smrt způsobuje.
11 Behold, now, this very thing--your being made sorry with a godly sorrow--what carefulness it wrought in you; yes, what clearing of yourselves; yes, what indignation; yes, what fear; yes, what earnest desire; yes, what zeal; yes, what revenge! Upon the whole, you have showed yourselves to be pure in this matter.
Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, jakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? Všelijak prokázali jste to, že jste nevinni v té věci.
12 And, indeed, though I wrote to you, it was not for his sake who did the wrong, nor for his sake who suffered it; but rather, that our care for you, in the presence of God might be manifested to you.
A ač psal jsem vám, však ne pro toho, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před oblíčejem Božím.
13 For this reason, we were comforted in your comfort: yes, we rejoiced the more exceedingly for the joy of Titus, because his spirit was refreshed by you all.
Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,
14 That if I have boasted anything to him concerning you, I am not ashamed: for, as we have spoken all things to you in truth, so, also, our boasting to Titus is verified.
A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána.
15 And his tender affection is more abundant toward you, while he remembers the obedience of you all, and how you received him with fear and trembling.
Ano i srdce jeho k vám jest příchylnější, když rozpomíná se na poslušenství všech vás, kterak jste ho s bázní a s strachem přijali.
16 I rejoice that I have confidence in you in everything.
Protož raduji se, že ve všem mohu se vám dověřiti.
