Romans 8
1 There is, then, now no condemnation to those in Christ Jesus, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit;
A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
2 for the law of the Spirit of life in Christ Jesus set me free from the law of sin and of death;
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
3 for what the Law was not able to do, in that it was weak through the flesh, God, His own Son having sent in the likeness of sinful flesh, and for sin, condemned sin in the flesh,
Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
4 that the righteousness of the Law may be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh, but according to the Spirit.
Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
5 For those who are according to the flesh, mind the things of the flesh; and those according to the Spirit, the things of the Spirit;
Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
6 for the mind of the flesh [is] death, and the mind of the Spirit—life and peace;
Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
7 because the mind of the flesh [is] enmity to God, for to the Law of God it does not subject itself,
Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
8 for neither is it able; and those who are in the flesh are not able to please God.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 And you are not in the flesh, but in the Spirit, if indeed the Spirit of God dwells in you; and if anyone does not have the Spirit of Christ—this one is not His;
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 and if Christ [is] in you, the body, indeed, [is] dead because of sin, and the Spirit [is] life because of righteousness,
A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 and if the Spirit of Him who raised up Jesus out of the dead dwells in you, He who raised up the Christ out of the dead will also quicken your dying bodies, through His Spirit dwelling in you.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 So, then, brothers, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh;
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
13 for if according to the flesh you live, you are about to die; and if, by the Spirit, the deeds of the body you put to death, you will live;
Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 for as many as are led by the Spirit of God, these are the sons of God;
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 for you did not receive a spirit of bondage again for fear, but you received [the] Spirit of adoption in which we cry, “Abba! Father!”
Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
16 [This] One—the Spirit—testifies with our spirit, that we are children of God;
A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 and if children, also heirs, heirs, indeed, of God, and heirs together of Christ—if, indeed, we suffer together, that we may also be glorified together.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 For I reckon that the sufferings of the present time [are] not worthy [to be compared] with the glory about to be revealed in us;
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 for the earnest looking out of the creation expects the revelation of the sons of God;
Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
20 for to vanity was the creation made subject—not of its will, but because of Him who subjected [it]—in hope,
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 that also the creation itself will be set free from the servitude of the corruption to the liberty of the glory of the children of God;
V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22 for we have known that all the creation groans together, and travails in pain together until now.
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
23 And not only [so], but also we ourselves, having the first-fruit of the Spirit, we also ourselves groan in ourselves, expecting adoption—the redemption of our body;
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
24 for in hope we were saved, and hope beheld is not hope; for what anyone beholds, why does he also hope for [it]?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 And if what we do not behold we hope for, through continuance we expect [it].
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 And in like manner also, the Spirit helps our weaknesses; for what we may pray for, as it is necessary, we have not known, but [this] One—the Spirit—makes intercession for us with unutterable groanings,
Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 and He who is searching the hearts has known what [is] the mind of the Spirit, because according to God He intercedes for holy ones.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
28 And we have known that to those loving God all things work together for good, to those who are called according to purpose;
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
29 because whom He foreknew, He also foreordained, conformed to the image of His Son, that He might be firstborn among many brothers;
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 and whom He foreordained, these also He called; and whom He called, these also He declared righteous; and whom He declared righteous, these also He glorified.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 What, then, will we say to these things? If God [is] for us, who [is] against us?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 He who indeed did not spare His own Son, but delivered Him up for us all, how will He not also with Him grant to us all things?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Who will lay a charge against the chosen ones of God? God [is] He that is declaring righteous;
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
34 who [is] he that is condemning? Christ [is] He that died, indeed, rather also, was raised up; who is also on the right hand of God—who also interceded for us.
Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
35 Who will separate us from the love of the Christ? Tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 According as it has been written: “For Your sake we are put to death all the day long; we were reckoned as sheep of slaughter.”
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 But in all these we more than conquer, through Him who loved us;
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 for I am persuaded that neither death, nor life, nor messengers, nor principalities, nor powers, nor things present,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 nor things about to be, nor height, nor depth, nor any other created thing, will be able to separate us from the love of God that [is] in Christ Jesus our Lord.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
