Romans 10
1 Brothers, the pleasure indeed of my heart, and my supplication that [is] to God for Israel, is—for salvation;
Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
2 for I bear them testimony that they have a zeal of God, but not according to knowledge,
Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění.
3 for not knowing the righteousness of God, and seeking to establish their own righteousness, they did not submit to the righteousness of God.
Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
4 For Christ is an end of law for righteousness to everyone who is believing,
Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
5 for Moses describes the righteousness that [is] of the Law, that, “The man who did them will live in them,”
Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
6 and the righteousness of faith thus speaks: “You may not say in your heart, Who will go up to Heaven?” (that is, to bring Christ down)
Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. (Abyssos g12)
8 But what does it say? “The saying is near you—in your mouth, and in your heart”: that is, the saying of the faith that we preach;
Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,
9 that if you may confess with your mouth that Jesus [is] LORD, and may believe in your heart that God raised Him out of the dead, you will be saved,
Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10 for with the heart [one] believes to righteousness, and with the mouth is confession made to salvation;
Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.
11 for the Writing says, “Everyone who is believing on Him will not be ashamed,”
Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
12 for there is no difference between Jew and Greek, for the same Lord of all [is] rich to all those calling on Him,
Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej.
13 for “Everyone who, if he may have called on the Name of the LORD, will be saved.”
Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 How then will they call on [Him] in whom they did not believe? And how will they believe [on Him] of whom they did not hear? And how will they hear apart from one preaching?
Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 And how will they preach, if they may not be sent? According as it has been written: “How beautiful the feet of those proclaiming good tidings of peace, of those proclaiming good tidings of the good things!”
A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
16 But they were not all obedient to the good tidings, for Isaiah says, “LORD, who gave credence to our report?”
Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?
17 So then faith [is] by a report, and the report through a saying of God,
Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.
18 but I say, did they not hear? Yes, indeed, “their voice went forth to all the earth, and their sayings to the ends of the habitable world.”
Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.
19 But I say, did Israel not know? First Moses says, “I will provoke you to jealousy by [that which is] not a nation, By an unintelligent nation I will anger you,”
Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.
20 and Isaiah is very bold and says, “I was found by those not seeking Me; I became visible to those not inquiring after Me”;
A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
21 and to Israel He says, “All the day I stretched out My hands to a people unbelieving and contradicting.”
Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
