< Psalms 90 >
1 A PRAYER OF MOSES, THE MAN OF GOD. Lord, You have been a habitation, To us—in generation and generation,
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Before mountains were brought forth, And You form the earth and the world, Even from age to age You [are] God.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 You turn man to a bruised thing, And say, Return, you sons of men.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 For one thousand years in Your eyes [are] as yesterday, For it passes on, indeed, [as] a watch by night.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 You have inundated them, they are asleep, In the morning he changes as grass.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 In the morning it flourishes, and has changed, At evening it is cut down, and has withered.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 For we were consumed in Your anger, And we have been troubled in Your fury.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
8 You have set our iniquities before You, Our hidden things at the light of Your face,
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 For all our days pined away in Your wrath, We consumed our years as a (meditation)
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 The days of our years, in them [are] seventy years, And if, by reason of might, eighty years, Yet their enlargement [is] labor and vanity, For it has been cut off quickly, and we fly away.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Who knows the power of Your anger? And according to Your fear—Your wrath?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 Let [us] know to number our days correctly, And we bring the heart to wisdom.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Turn back, O YHWH, until when? And regret concerning Your servants.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Satisfy us at morning [with] Your kindness, And we sing and rejoice all our days.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Cause us to rejoice according to the days Wherein You have afflicted us, The years we have seen evil.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Let Your work appear to Your servants, And Your honor on their sons.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 And let the pleasantness of our God YHWH be on us, And establish on us the work of our hands, Indeed, establish the work of our hands!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.