Psalms 38
1 A PSALM OF DAVID. “TO CAUSE TO REMEMBER.” YHWH, do not reprove me in Your wrath, Nor discipline me in Your fury.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For Your arrows have come down on me, And You let down Your hand on me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Soundness is not in my flesh, Because of Your indignation, Peace is not in my bones, Because of my sin.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For my iniquities have passed over my head, As a heavy burden—too heavy for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Stunk—my wounds have become corrupt, Because of my folly.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I have been bent down, I have been bowed down—to excess, I have gone mourning all the day.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my flanks have been full of drought, And soundness is not in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I have been feeble and struck—to excess, I have roared from disquietude of heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, all my desire [is] before You, And my sighing has not been hid from You.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart [is] panting, my power has forsaken me, And the light of my eyes, Even they are not with me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My lovers and my friends stand aloof from before my plague. And my neighbors have stood far off.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 And those seeking my soul lay a snare, And those seeking my evil Have spoken mischievous things, And they meditate [on] deceits all the day.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 And I, as deaf, do not hear. And as a mute one who does not open his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Indeed, I am as a man who does not hear, And in his mouth are no reproofs.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Because for You, O YHWH, I have waited, You answer, O Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 When I said, “Lest they rejoice over me, In the slipping of my foot they magnified themselves against me.”
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am ready to halt, And my pain [is] continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I declare my iniquity, I am sorry for my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 And my enemies [are] lively, They have been strong, and those hating me without cause, Have been multiplied.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 And those paying evil for good accuse me, Because of my pursuing good.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Do not forsake me, O YHWH, My God, do not be far from me,
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Hurry to help me, O Lord, my salvation!
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
