Psalms 12

1 TO THE OVERSEER. ON THE EIGHTH. A PSALM OF DAVID. Save, YHWH, for the saintly has failed, For the steadfast have ceased From the sons of men:

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 They each speak vanity with his neighbor, Lip of flattery! With heart and heart they speak.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 YHWH cuts off all lips of flattery, A tongue speaking great things,

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 Who said, “By our tongue we do mightily: Our lips [are] our own; who [is] lord over us?”

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 Because of the spoiling of the poor, Because of the groaning of the needy, Now I arise, says YHWH, I set in safety [him who] breathes for it.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 Sayings of YHWH [are] pure sayings—Silver tried in a furnace of earth, refined sevenfold.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 You, O YHWH, preserve them, You keep us from this generation for all time.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 The wicked walk around continually, According as vileness is exalted by sons of men!

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.