Psalms 109
1 TO THE OVERSEER. A PSALM OF DAVID. O God of my praise, do not be silent,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For the mouth of wickedness, and the mouth of deceit, They have opened against me, They have spoken with me—A tongue of falsehood, and words of hatred!
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They have surrounded me about, And they fight me without cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 For my love they oppose me, and I—prayer!
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 And they set against me evil for good, And hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Appoint the wicked over him, And an adversary stands at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 In his being judged, he goes forth wicked, And his prayer is for sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 His days are few, another takes his oversight,
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 His sons are fatherless, and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 And his sons wander continually, Indeed, they have begged, And have sought out of their dry places.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 An exactor lays a snare for all that he has, And strangers spoil his labor.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 He has none to extend kindness, Nor is there one showing favor to his orphans.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 His posterity is for cutting off, Their name is blotted out in another generation.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 The iniquity of his fathers Is remembered to YHWH, And the sin of his mother is not blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 They are continually before YHWH, And He cuts off their memorial from earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because that he has not remembered to do kindness, And pursues the poor man and needy, And the struck of heart—to slay,
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 And he loves reviling, and it meets him, And he has not delighted in blessing, And it is far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 And he puts on reviling as his robe, And it comes in as water into his midst, And as oil into his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 It is to him as apparel—he covers himself, And he girds it on for a continual girdle.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This [is] the wage of my accusers from YHWH, And of those speaking evil against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 And You, O Lord YHWH, Deal with me for Your Name’s sake, Because Your kindness [is] good, deliver me.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I [am] poor and needy, And my heart has been pierced in my midst.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I have gone as a shadow when it is stretched out, I have been driven away as a locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees have been feeble from fasting, And my flesh has failed of fatness.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 And I have been a reproach to them, They see me, they shake their head.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, O YHWH my God, Save me, according to Your kindness.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 And they know that this [is] Your hand, You, O YHWH, You have done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 They revile, and You bless, They have risen, and are ashamed, And Your servant rejoices.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 My accusers put on blushing, and are covered, Their shame [is] as an upper robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I thank YHWH greatly with my mouth, And I praise Him in the midst of many,
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For He stands at the right hand of the needy, To save from those judging his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
