Psalms 102
1 A PRAYER OF THE AFFLICTED WHEN HE IS FEEBLE, AND POURS OUT HIS COMPLAINT BEFORE YHWH. O YHWH, hear my prayer, indeed, my cry comes to You.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Do not hide Your face from me, In a day of my adversity, Incline Your ear to me, In the day I call, hurry, answer me.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 For my days have been consumed in smoke, And my bones have burned as a firebrand.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Struck as the herb, and withered, is my heart, For I have forgotten to eat my bread.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 From the voice of my sighing My bone has cleaved to my flesh.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 I have been like to a pelican of the wilderness, I have been as an owl of the dry places.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 I have watched, and I am As a bird alone on the roof.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 All the day my enemies reproached me, Those mad at me have sworn against me.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Because I have eaten ashes as bread, And have mingled my drink with weeping,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 From Your indignation and Your wrath, For You have lifted me up, And cast me down.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 My days [are] stretched out as a shadow, And I am withered as the herb.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 And You, O YHWH, abide for all time, And Your memorial from generation to generation.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 You rise—You pity Zion, For the time to favor her, For the appointed time has come.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 For Your servants have been pleased with her stones, And they favor her dust.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 And nations fear the Name of YHWH, And all kings of the earth Your glory,
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 For YHWH has built Zion, He has been seen in His glory,
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 He turned to the prayer of the destitute, And He has not despised their prayer.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 This is written for a later generation, And the people created praise YAH.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 For He has looked From the high place of His sanctuary. YHWH looked attentively from the heavens to earth,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 To hear the groan of the prisoner, To loose sons of death,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 To declare in Zion the Name of YHWH, And His praise in Jerusalem,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 In the peoples being gathered together, And the kingdoms—to serve YHWH.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 He has humbled my power in the way, He has shortened my days.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 I say, “My God, do not take me up in the midst of my days,” Your years [are] through all generations.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 You founded the earth before time, And the heavens [are] the work of Your hands.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 They perish, and You remain, And all of them become old as a garment, You change them as clothing, And they are changed.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 And You [are] the same, and Your years are not finished.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 The sons of Your servants continue, And their seed is established before You!
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
