< Proverbs 9 >
1 Wisdom has built her house, She has hewn out her pillars—seven.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She has slaughtered her slaughter, She has mingled her wine, Indeed, she has arranged her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She has sent forth her girls, She cries on the tops of the high places of the city:
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 “Who [is] simple? Let him turn aside here.” Whoever lacks heart: she has said to him,
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 “Come, eat of my bread, And drink of the wine I have mingled.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Forsake the simple and live, And be blessed in the way of understanding.”
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 The instructor of a scorner Is receiving for it—shame, And a reprover of the wicked—his blemish.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Do not reprove a scorner, lest he hate you, Give reproof to the wise, and he loves you.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Give to the wise, and he is wiser still, Make known to the righteous, And he increases learning.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The commencement of wisdom [is] the fear of YHWH, And a knowledge of the Holy Ones [is] understanding.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For by me your days multiply, And years of life are added to you.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If you have been wise, you have been wise for yourself, And you have scorned—you bear [it] alone.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 A foolish woman [is] noisy, Simple, and has not known what.
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 And she has sat at the opening of her house, On a throne—the high places of the city,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 To call to those passing by the way, Who are going straight [on] their paths.
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 “Who [is] simple? Let him turn aside here.” And whoever lacks heart—she said to him,
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 “Stolen waters are sweet, And hidden bread is pleasant.”
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
18 And he has not known that Rephaim [are] there, Her invited ones in deep places of Sheol! (Sheol )
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )