Proverbs 6
1 My son! If you have been guarantor for your friend, Have struck your hand for a stranger,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Have been snared with sayings of your mouth, Have been captured with sayings of your mouth,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Do this now, my son, and be delivered, For you have come into the hand of your friend. Go, trample on yourself, and strengthen your friend,
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Do not give sleep to your eyes, And slumber to your eyelids,
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Be delivered as a roe from the hand, And as a bird from the hand of a fowler.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Go to the ant, O slothful one, See her ways and be wise;
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Which has no captain, overseer, and ruler,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 She prepares her bread in summer, She has gathered her food in harvest.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Until when, O slothful one, do you lie? When do you arise from your sleep?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 A little sleep, a little slumber, A little clasping of the hands to rest,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 And your poverty has come as a traveler, And your want as an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 A man of worthlessness, a man of iniquity, Walking [with] perverseness of mouth,
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 Winking with his eyes, speaking with his feet, Directing with his fingers,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 Contrariness [is] in his heart, devising evil at all times, He sends forth contentions.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Therefore his calamity comes suddenly, He is broken instantly—and no healing.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 These six has YHWH hated, Indeed, seven [are] abominations to His soul:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 High eyes, False tongues, And hands shedding innocent blood,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 A heart devising thoughts of vanity, Feet hastening to run to evil,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 A false witness [who] breathes out lies, And one sending forth contentions between brothers.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Keep, my son, the command of your father, And do not leave the law of your mother.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Bind them on your heart continually, Tie them on your neck.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 In your going up and down, it leads you, In your lying down, it watches over you, And you have awoken—it talks [with] you.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 For the command [is] a lamp, And the Law a light, And a way of life [are] reproofs of instruction,
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 To preserve you from an evil woman, From the flattery of the tongue of a strange woman.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Do not desire her beauty in your heart, And do not let her take you with her eyelids.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 For a harlot consumes to a cake of bread, And an adulteress hunts the precious soul.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Does a man take fire into his bosom, And are his garments not burned?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Does a man walk on the hot coals, And are his feet not scorched?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 So [is] he who has gone in to the wife of his neighbor, None who touches her is innocent.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 They do not despise the thief, When he steals to fill his soul when he is hungry,
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 And being found he repays sevenfold, He gives all the substance of his house.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 He who commits adultery [with] a woman lacks heart, He who does it is destroying his soul.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 He finds a stroke and shame, And his reproach is not wiped away,
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 For jealousy [is] the fury of a man, And he does not spare in a day of vengeance.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 He does not accept the appearance of any atonement, Indeed, he does not consent, Though you multiply bribes!
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
