< Numbers 32 >
1 And much livestock has [belonged] to the sons of Reuben and to the sons of Gad—very many; and they see the land of Jazer and the land of Gilead, and behold, the place [is] a place [for] livestock;
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2 and the sons of Gad and the sons of Reuben come in and speak to Moses, and to Eleazar the priest, and to the princes of the congregation, saying,
Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3 “Ataroth, and Dibon, and Jazer, and Nimrah, and Heshbon, and Elealeh, and Shebam, and Nebo, and Beon,
Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 the land which YHWH has struck before the congregation of Israel, is a land for livestock, and your servants have livestock.”
Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5 And they say, “If we have found grace in your eyes, let this land be given to your servants for a possession; cause us not to pass over the Jordan.”
(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
6 And Moses says to the sons of Gad and to the sons of Reuben, “Do your brothers go to the battle, and you—do you sit here?
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
7 And why discourage the heart of the sons of Israel from passing over to the land which YHWH has given to them?
I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
8 Thus your fathers did in my sending them from Kadesh-Barnea to see the land;
Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 and they go up to the Valley of Eshcol, and see the land, and discourage the heart of the sons of Israel so as not to go into the land which YHWH has given to them;
Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
10 and the anger of YHWH burns in that day, and He swears, saying,
Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11 They do not see—the men who are coming up out of Egypt from a son of twenty years and upward—the ground which I have sworn to Abraham, to Isaac, and to Jacob, for they have not been fully after Me,
Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 except Caleb son of Jephunneh the Kenezite and Joshua son of Nun, for they have been fully after YHWH;
Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 and the anger of YHWH burns against Israel, and He causes them to wander in the wilderness [for] forty years, until the consumption of all the generation which is doing evil in the eyes of YHWH.
I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14 And behold, you have risen in the stead of your fathers, an increase of sinful men, to add yet to the fury of the anger of YHWH toward Israel;
A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 when you turn back from after Him, then He has added yet to leave him in the wilderness, and you have done corruptly to all this people.”
Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 And they come near to him and say, “We build folds for the flock here for our livestock, and cities for our infants;
Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
17 but we are armed, hastening before the sons of Israel until we have brought them to their place; and our infants have dwelt in the cities of defense because of the inhabitants of the land;
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
18 we do not return to our houses until the sons of Israel have each inherited his inheritance,
Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19 for we do not inherit with them across the Jordan and beyond, for our inheritance has come to us beyond the Jordan at the [sun]-rising.”
Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 And Moses says to them, “If you do this thing, if you are armed before YHWH for battle,
I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21 and every armed one of you has passed over the Jordan before YHWH, until His dispossessing His enemies from before Him,
A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22 and the land has been subdued before YHWH, then afterward you return, and have been acquitted by YHWH and by Israel, and this land has been to you for a possession before YHWH.
A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
23 And if you do not do so, behold, you have sinned against YHWH, and know that your sin finds you;
Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
24 build for yourselves cities for your infants and folds for your flock, and that which is going out from your mouth you do.”
Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
25 And the sons of Gad and the sons of Reuben speak to Moses, saying, “Your servants do as my lord is commanding;
I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26 our infants, our wives, our livestock, and all our beasts, are there in cities of Gilead,
Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
27 and your servants pass over, every armed one of the host, before YHWH, to battle, as my lord is saying.”
Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28 And Moses commands Eleazar the priest, and Joshua son of Nun, and the heads of the fathers of the tribes of the sons of Israel concerning them;
I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29 and Moses says to them, “If the sons of Gad and the sons of Reuben pass over the Jordan with you, everyone armed for battle, before YHWH, and the land has been subdued before you, then you have given the land of Gilead to them for a possession;
A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30 and if they do not pass over armed with you, then they have possessions in your midst in the land of Canaan.”
Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
31 And the sons of Gad and the sons of Reuben answer, saying, “That which YHWH has spoken to your servants, so we do;
I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32 we pass over armed before YHWH [to] the land of Canaan, and with us [is] the possession of our inheritance beyond the Jordan.”
My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33 And Moses gives to them—to the sons of Gad, and to the sons of Reuben, and to the half of the tribe of Manasseh son of Joseph—the kingdom of Sihon king of the Amorite and the kingdom of Og king of Bashan, the land by its cities, in the borders, the cities of the surrounding land.
Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
34 And the sons of Gad build Dihon, and Ataroth, and Aroer,
A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 and Atroth, Shophan, and Jaazer, and Jogbehah,
A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 and Beth-Nimrah, and Beth-Haran, cities of defense, and sheepfolds.
A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37 And the sons of Reuben have built Heshbon, and Elealeh, and Kirjathaim,
Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 and Nebo, and Ba‘al-Meon (changed in name), and Shibmah, and they call the names of the cities which they have built by [these] names.
A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
39 And sons of Machir son of Manasseh go to Gilead, and capture it, and dispossess the Amorite who [is] in it;
Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 and Moses gives Gilead to Machir son of Manasseh, and he dwells in it.
I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 And Jair son of Manasseh has gone and captures their towns, and calls them “Towns of Jair”;
Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 and Nobah has gone and captures Kenath and its villages, and calls it Nobah, by his own name.
Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.