Micah 1
1 A word of YHWH that has been to Micah the Morashite in the days of Jotham, Ahaz, Hezekiah, kings of Judah, that he has seen concerning Samaria and Jerusalem:
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnů Jotama, Achasa a Ezechiáše králů Judských, kteréž u vidění slyšel o Samaří a Jeruzalému.
2 Hear, O peoples, all of them! Attend, O earth, and its fullness, And Lord YHWH is against you for a witness, The Lord from His holy temple.
Slyšte všickni lidé napořád, pozoruj země, i což na ní jest, a nechť jest Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník z chrámu svatosti své.
3 For behold, YHWH is going out from His place, And He has come down, And has trodden on high places of earth.
Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země.
4 The mountains have been melted under Him, And the valleys split themselves, As wax from the presence of fire, As waters cast down by a slope.
I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně, a jako vody mající spád dolů,
5 For the transgression of Jacob [is] all this, And for the sins of the house of Israel. What [is] the transgression of Jacob? Is it not Samaria? And what the high places of Judah? Is it not Jerusalem?
A to všecko pro Jákobovo zpronevěření, a pro hříchy domu Izraelského. Kdo jest příčina zpronevěření Jákobova? Zdali ne Samaří? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém?
6 “And I have set Samaria for a heap of the field, For plantations of a vineyard, And poured out into a valley her stones, And her foundations I uncover.
Protož obrátím Samaří v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji.
7 And all her carved images are beaten down, And all her wages are burned with fire, And all her idols I make a desolation, For from the wage of a harlot she gathered, and to the wage of a harlot they return.”
A všecky rytiny její ztlučeny budou, i všickni darové její ohněm spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevěstčí toho nashromáždila, protož se zase ke mzdě nevěstčí to navrátí.
8 For this I lament and howl, I go spoiled and naked, I make a lamentation like dragons, And a mourning like daughters of an ostrich.
Nad čímž kvíliti a naříkati budu, chodě svlečený a nahý, vydám se v naříkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,
9 For mortal [are] her wounds, For it has come to Judah, It has come to a gate of My people—to Jerusalem.
Proto že zneduživěla od ran svých, a že přišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráně lidu mého, až do Jeruzaléma.
10 In Gath do not tell—in Acco do not weep, In Beth-Aphrah, roll yourself in dust.
Neoznamujtež v Gát, aniž hned plačte; v domě Ofra v prachu se válej.
11 Pass over for you, O inhabitant of Shaphir, Naked one of shame. The inhabitant of Zaanan has not gone out, The lamentation of Beth-Ezel takes from you its standing.
Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeť ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.
12 For the inhabitant of Maroth has stayed for good, For calamity has come down from YHWH to the gate of Jerusalem.
Bude, pravím, bolestiti pro dobré věci obyvatelkyně Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské.
13 Bind the chariot to a swift beast, O inhabitant of Lachish, The beginning of sin [is] she to the daughter of Zion, For in you have been found the transgressions of Israel.
Zapřáhni do vozu rychlé koně, obyvatelkyně Lachis, kteráž jsi původ hřícha dceři Sionské; nebo v tobě nalezena jsou přestoupení Izraelova.
14 Therefore you give presents to Moresheth-Gath, The houses of Achzib become a lying thing to the kings of Israel.
Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské.
15 Yet I bring the possessor to you, O inhabitant of Mareshah, The glory of Israel comes to Adullam.
Ó obyvatelkyně Maresa, i toběť tudíž přivedu dědice; až do Adulam přijde, k slávě Izraelské.
16 Make bald and shave, for your delightful sons, Enlarge your baldness as an eagle, For they have removed from you!
Učiniž sobě lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšiř lysinu svou jako orlice, nebo stěhují se od tebe.
