< Mark 4 >
1 And again He began to teach by the sea, and there was gathered to Him a great multitude, so that He, having gone into the boat, sat in the sea, and all the multitude was near the sea, on the land,
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
2 and He taught them many things in allegories, and He said to them in His teaching:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 “Listen, behold, the sower went forth to sow;
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 and it came to pass, in the sowing, some fell by the way, and the birds of the sky came and devoured it;
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
5 and other fell on the rocky ground, where it did not have much earth, and immediately it sprang forth, because of having no depth of earth,
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
6 and the sun having risen, it was scorched, and because of having no root it withered;
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
7 and other fell toward the thorns, and the thorns came up and choked it, and it gave no fruit;
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 and other fell to the good ground, and was giving fruit, coming up and increasing, and it was bearing, one thirty-fold, and one sixty, and one a hundred.”
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And He said to them, “He who is having ears to hear—let him hear.”
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when He was alone, those around Him, with the Twelve, asked Him of the allegory,
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 and He said to them, “To you it has been given to know the secret of the Kingdom of God, but to those who are outside, in allegories are all the things done,
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
12 that seeing they may see and not perceive, and hearing they may hear and not understand, lest they may turn, and the sins may be forgiven them.”
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And He says to them, “Have you not known this allegory? And how will you know all the allegories?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
14 He who is sowing sows the word;
Rozsevač ten slovo rozsívá.
15 and these are they by the way where the word is sown: and whenever they may hear, Satan immediately comes, and he takes away the word that has been sown in their hearts.
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 And these are they, in like manner, who are sown on the rocky ground: who, whenever they may hear the word, immediately receive it with joy,
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 and have no root in themselves, but are temporary; afterward tribulation or persecution having come because of the word, immediately they are stumbled.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
18 And these are they who are sown toward the thorns: these are they who are hearing the word,
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
19 and the anxieties of this age, and the deceitfulness of the riches, and the desires concerning the other things, entering in, choke the word, and it becomes unfruitful. (aiōn )
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn )
20 And these are they who on the good ground have been sown: who hear the word, and receive, and bear fruit, one thirty-fold, and one sixty, and one a hundred.”
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And He said to them, “Does the lamp come that it may be put under the measure, or under the bed—not that it may be put on the lampstand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is not anything hid that may not be revealed, nor was anything kept hid but that it may come to light.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
23 If any has ears to hear—let him hear.”
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And He said to them, “Take heed what you hear; in what measure you measure, it will be measured to you; and to you who hear it will be added;
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 for whoever may have, there will be given to him, and whoever has not, also that which he has will be taken from him.”
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And He said, “Thus is the Kingdom of God: as if a man may cast the seed on the earth,
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
27 and may sleep, and may rise night and day, and the seed springs up and grows, he has not known how;
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
28 for of itself the earth bears fruit, first a blade, afterward an ear, afterward full grain in the ear;
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 and whenever the fruit may yield itself, immediately he sends forth the sickle, because the harvest has come.”
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
30 And He said, “To what may we liken the Kingdom of God, or in what allegory may we compare it?
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
31 As a grain of mustard, which, whenever it may be sown on the earth, is less than any of the seeds that are on the earth;
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 and whenever it may be sown, it comes up, and becomes greater than any of the herbs, and makes great branches, so that under its shade the birds of the sky are able to rest.”
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such allegories He was speaking to them the word, as they were able to hear,
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 and without an allegory He was not speaking to them, and by themselves, to His disciples He was expounding all.
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
35 And He says to them on that day, evening having come, “We may pass over to the other side”;
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
36 and having let away the multitude, they take Him up as He was in the boat, and other little boats were also with Him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And there comes a great storm of wind, and the waves were beating on the boat, so that it is now being filled,
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
38 and He Himself was on the stern, sleeping on the pillow, and they wake Him up, and say to Him, “Teacher, are You not caring that we perish?”
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
39 And having awoken, He rebuked the wind and said to the sea, “Peace, be stilled”; and the wind stilled, and there was a great calm;
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 and He said to them, “Why are you so fearful? How have you no faith?”
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
41 And they feared a great fear and said to one another, “Who, then, is this, that even the wind and the sea obey Him?”
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?