< John 13 >

1 And before the Celebration of the Passover, Jesus knowing that His hour has come, that He may depart out of this world to the Father, having loved His own who [are] in the world—to the end He loved them.
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2 And dinner having come, the Devil already having put [it] into the heart of Judas of Simon, Iscariot, that he may deliver Him up,
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
3 Jesus knowing that all things the Father has given to Him—into [His] hands, and that He came forth from God, and He goes to God,
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4 rises from the dinner, and lays down His garments, and having taken a towel, He girded Himself;
Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5 afterward He puts water into the basin, and began to wash the feet of His disciples, and to wipe with the towel with which He was being girded.
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6 He comes, therefore, to Simon Peter, and that one says to Him, “Lord, You—do You wash my feet?”
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7 Jesus answered and said to him, “That which I do you have not known now, but you will know after these things”;
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8 Peter says to Him, “You may not wash my feet—throughout the age.” Jesus answered him, “If I may not wash you, you have no part with Me”; (aiōn g165)
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
9 Simon Peter says to Him, “Lord, not my feet only, but also the hands and the head.”
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10 Jesus says to him, “He who has been bathed has no need except to wash his feet, but he is clean altogether; and you are clean, but not all”;
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11 for He knew him who is delivering Him up; because of this He said, “You are not all clean.”
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12 When, therefore, He washed their feet, and took His garments, having reclined again, He said to them, “Do you know what I have done to you?
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13 You call Me the Teacher and the LORD, and you say well, for I am;
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14 if then I washed your feet—the LORD and the Teacher—you also ought to wash one another’s feet.
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15 For I gave to you an example, that, according as I did to you, you also may do;
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16 truly, truly, I say to you, a servant is not greater than his lord, nor an apostle greater than he who sent him;
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17 if you have known these things, you are blessed if you may do them;
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18 I do not speak concerning you all; I have known whom I chose for Myself; but that the Writing may be fulfilled: He who is eating the bread with Me, lifted up his heel against Me.
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19 From this time I tell you, before its coming to pass, that, when it may come to pass, you may believe that I AM;
Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20 truly, truly, I say to you, he who is receiving whomsoever I may send, receives Me; and he who is receiving Me, receives Him who sent Me.”
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21 Having said these things, Jesus was troubled in the spirit, and testified and said, “Truly, truly, I say to you that one of you will deliver Me up”;
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22 the disciples were looking, therefore, at one another, doubting concerning of whom He speaks.
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23 And there was one of His disciples reclining in the bosom of Jesus, whom Jesus was loving;
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24 Simon Peter, then, beckons to this one, to inquire who he may be concerning whom He speaks,
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25 and that one having leaned back on the breast of Jesus, responds to Him, “Lord, who is it?”
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26 Jesus answers, “It is that one to whom I, having dipped the morsel, will give it”; and having dipped the morsel, He gives [it] to Judas of Simon, Iscariot.
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 And after the morsel, then Satan entered into that one. Jesus, therefore, says to him, “What you do—do quickly”;
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28 and none of those reclining to eat knew for what intent He said this to him,
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29 for certain [of them] were thinking, since Judas had the bag, that Jesus says to him, “Buy what we have need of for the celebration”; or that he may give something to the poor;
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30 having received, therefore, the morsel, that one immediately went forth, and it was night.
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31 When, therefore, he went forth, Jesus says, “Now was the Son of Man glorified, and God was glorified in Him;
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32 if God was glorified in Him, God will also glorify Him in Himself; indeed, He will immediately glorify Him.
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33 Little children, yet a little [while] am I with you; you will seek Me, and according as I said to the Jews, I also say to you now: To where I go away, you are not able to come.
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34 A new command I give to you, that you love one another; according as I loved you, that you also love one another;
Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35 in this will all know that you are My disciples, if you may have love one to another.”
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36 Simon Peter says to Him, “Lord, to where do You go away?” Jesus answered him, “To where I go away, you are not able now to follow Me, but afterward you will follow Me.”
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37 Peter says to Him, “Lord, why am I not able to follow You now? I will lay down my life for You”;
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38 Jesus answered him, “You will lay down your life for Me? Truly, truly, I say to you, a rooster will not crow until you may deny Me three times.”
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

< John 13 >