Job 41
1 “Do you draw leviathan with a hook? And do you let down his tongue with a rope?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Do you put a reed in his nose? And pierce his jaw with a thorn?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Does he multiply supplications to you? Does he speak tender things to you?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Does he make a covenant with you? Do you take him for a perpetual servant?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Do you play with him as a bird? And do you bind him for your girls?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 (Companions feast on him, They divide him among the merchants!)
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Do you fill his skin with barbed irons? And his head with fish-spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Place your hand on him, Remember the battle—do not add!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Behold, the hope of him is found a liar, Also, is one not cast down at his appearance?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None so fierce that he awakes him, And who [is] he [who] stations himself before Me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who has brought before Me and I repay? Under the whole heavens it [is] Mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 I do not keep silent concerning his parts, And the matter of might, And the grace of his arrangement.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who has uncovered the face of his clothing? Who enters within his double bridle?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who has opened the doors of his face? Around his teeth [are] terrible.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 A pride—strong ones of shields, Shut up—a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 They draw near to one another, And air does not enter between them.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They adhere to one another, They stick together and are not separated.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His sneezings cause light to shine, And his eyes [are] as the eyelids of the dawn.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Flames go out of his mouth, sparks of fire escape.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Smoke goes forth out of his nostrils, As a blown pot and reeds.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath sets coals on fire, And a flame goes forth from his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Strength lodges in his neck, And grief exults before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh have adhered—Firm on him—it is not moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart [is] firm as a stone, Indeed, firm as the lower piece.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 The mighty are afraid at his rising, From his breakings they keep themselves free.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 The sword of his overtaker does not stand, Spear, dart, and breastplate.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He reckons iron as straw, bronze as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The son of the bow does not cause him to flee, Stones of the sling are turned into stubble by him.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Darts have been reckoned as stubble, And he laughs at the shaking of a javelin.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Sharp points of clay [are] under him, He spreads gold on the mire.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He causes the deep to boil as a pot, He makes the sea as a pot of ointment.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 He causes a path to shine after him, One thinks the deep to be hoary.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 There is not on the earth his like, That is made without terror.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He sees every high thing, He [is] king over all sons of pride.”
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
