Job 39
1 “Have you known the time of The bearing of the wild goats of the rock? Do you mark the bringing forth of does?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Do you number the months they fulfill? And have you known the time of their bringing forth?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 They bow down, They bring forth their young ones safely, They cast forth their pangs.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Their young ones are safe, They grow up in the field, they have gone out, And have not returned to them.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Who has sent forth the wild donkey free? Indeed, who opened the bands of the wild donkey?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 Whose house I have made the wilderness, And his dwellings the barren land,
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 He laughs at the multitude of a city, He does not hear the cries of an exactor.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 The range of mountains [is] his pasture, And he seeks after every green thing.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 Is a wild ox willing to serve you? Does he lodge by your crib?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Do you bind a wild ox in a furrow [with] his thick band? Does he harrow valleys after you?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Do you trust in him because his power [is] great? And do you leave your labor to him?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Do you trust in him That he brings back your seed, And gathers [it to] your threshing-floor?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 [The] wing of the crying ostriches exults, but as a pinion and feather of a stork?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 For she leaves her eggs on the earth, And she warms them on the dust,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 And she forgets that a foot may press it, And a beast of the field treads it down.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 It has hardened her young ones without her, Her labor [is] in vain, without fear.
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 For God has caused her to forget wisdom, And He has not given a portion To her in understanding;
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 At the time she lifts herself up on high, She laughs at the horse and his rider.
Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Do you give might to the horse? Do you clothe his neck [with] a mane?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Do you cause him to rush as a locust? The splendor of his snorting [is] terrible.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 They dig in a valley, and he rejoices in power, He goes forth to meet the armor.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 He laughs at fear, and is not frightened, And he does not turn back from the face of the sword.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 Quiver rattles against him, The flame of a spear, and a javelin.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 He swallows the ground with trembling and rage, And does not remain steadfast Because of the sound of a horn.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 Among the horns he says, Aha, And from afar he smells battle, Roaring of princes and shouting.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 By your understanding does a hawk fly? Does he spread his wings to the south?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 At your command does an eagle go up high? Or lift up his nest?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 He inhabits a rock, Indeed, he lodges on the tooth of a rock, and fortress.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 From there he has sought food, His eyes look attentively to a far-off place,
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 And his brood sucks up blood, And where the pierced [are]—there [is] he!”
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
