Job 32
1 And these three men cease from answering Job, for he [is] righteous in his own eyes,
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2 and the anger of Elihu son of Barachel the Buzite burns, of the family of Ram; his anger has burned against Job, because of his justifying himself more than God;
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3 and his anger has burned against his three friends, because that they have not found an answer, and condemn Job.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4 And Elihu has waited earnestly beside Job with words, for they are older than he in days.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5 And Elihu sees that there is no answer in the mouth of the three men, and his anger burns.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6 And Elihu son of Barachel the Buzite answers and says: “I [am] young in days, and you [are] aged; Therefore I have feared, And am afraid of showing you my opinion.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7 I said, Days speak, And a multitude of years teach wisdom.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8 Surely a spirit is in man, And the breath of the Mighty One Causes them to understand.
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9 The multitude are not wise, Nor do the aged understand judgment.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10 Therefore I have said: Listen to me, I show my opinion—even I.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11 Behold, I have waited for your words, I give ear to your reasons, Until you search out sayings.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12 And to you I attend, And behold, there is no reasoner for Job, [Or] answerer of his sayings among you.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13 Lest you say, We have found wisdom, God thrusts him away, not man.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14 And he has not set words in array for me, And I do not answer him with your sayings.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15 (They have broken down, They have not answered again, They removed words from themselves.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16 And I have waited, but they do not speak, For they have stood still, They have not answered anymore.)
Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17 I answer, even I—my share, I show my opinion—even I.
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18 For I have been full of words, The spirit of my breast has distressed me,
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19 Behold, my breast [is] as wine not opened, It is broken up like new bottles.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20 I speak, and there is refreshment to me, I open my lips and answer.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21 Please do not let me accept the face of any, Nor give flattering titles to man,
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22 For I have not known to give flattering titles, My Maker takes me away in a little.”
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
