Job 27
1 And Job adds to lift up his allegory and says:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 “God lives! He turned aside my judgment, And the Mighty—He made my soul bitter.
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 For all the while my breath [is] in me, And the wind of God in my nostrils.
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 My lips do not speak perverseness, And my tongue does not utter deceit.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Defilement to me—if I justify you, Until I expire I do not turn aside my integrity from me.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 On my righteousness I have laid hold, And I do not let it go, My heart does not reproach me while I live.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 My enemy is as the wicked, And my withstander as the perverse.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what [is] the hope of the profane, When He cuts off? When God casts off his soul?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 [Does] God hear his cry, When distress comes on him?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Does he delight himself on the Mighty? Call God at all times?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I show you by the hand of God, That which [is] with the Mighty I do not hide.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Behold, you—all of you—have seen, And why [is] this—you are altogether vain?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This [is] the portion of wicked man with God, And the inheritance of terrible ones They receive from the Mighty.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 If his sons multiply—a sword [is] for them. And his offspring [are] not satisfied [with] bread.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 His remnant are buried in death, And his widows do not weep.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 If he heaps up silver as dust, And prepares clothing as clay,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 He prepares—and the righteous puts [it] on, And the innocent apportions the silver.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 He has built his house as a moth, And as a shelter a watchman has made.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 He lies down rich, and he is not gathered, He has opened his eyes, and he is not.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Terrors overtake him as waters, By night a whirlwind has stolen him away.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 An east wind takes him up, and he goes, And it frightens him from his place,
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 And it casts at him, and does not spare, He diligently flees from its hand.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 It claps its hands at him, And it hisses at him from his place.”
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
