Job 19
1 And Job answers and says:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 “Until when do you afflict my soul, And bruise me with words?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 These ten times you put me to shame, you do not blush. You make yourselves strange to me—
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 And also—truly, I have erred, My error remains with me.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 If, truly, you magnify yourselves over me, And decide my reproach against me;
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Know now, that God turned me upside down, And has set around His net against me,
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Behold, I cry out—violence, and am not answered, I cry aloud, and there is no judgment.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 He hedged up my way, and I do not pass over, And He places darkness on my paths.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 He has stripped my honor from off me, And He turns the crown from my head.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 He breaks me down all around, and I go, And removes my hope like a tree.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 And He kindles His anger against me, And reckons me to Him as His adversaries.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 His troops come in together, And they raise up their way against me, And encamp around my tent.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 He has put my brothers far off from me, And my acquaintances have surely been estranged from me.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 My neighbors have ceased And my familiar friends have forgotten me,
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Sojourners of my house and my maids, Reckon me for a stranger; I have been an alien in their eyes.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 I have called to my servant, And he does not answer, With my mouth I make supplication to him.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 My spirit is strange to my wife, And my favors to the sons of my [mother’s] womb.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Also sucklings have despised me, I rise, and they speak against me.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 All the men of my counsel detest me, And those I have loved, Have been turned against me.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 To my skin and to my flesh My bone has cleaved, And I deliver myself with the skin of my teeth.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Pity me, pity me, you my friends, For the hand of God has struck against me.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Why do you pursue me as God? And are not satisfied with my flesh?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Who grants now, that my words may be written? Who grants that they may be inscribed in a scroll?
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 With a pen of iron and lead—They may be hewn in a rock forever.
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 That—I have known my Redeemer, The Living and the Last, For He raises the dust.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 And after my skin has surrounded this [body], Then from my flesh I see God—
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 Whom I see on my side, And my eyes have beheld, and not a stranger, My reins have been consumed in my bosom.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 But you say, Why do we pursue after him? And the root of the matter has been found in me.
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Be afraid because of the sword, For the punishments of the sword [are] furious, That you may know that [there is] a judgment.”
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
