< Job 12 >
1 And Job answers and says:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 “Truly—you [are] the people, and wisdom dies with you.
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 I also have a heart like you, I am not fallen more than you, And with whom is there not like these?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 I am a laughter to his friend: He calls to God, and He answers him, A laughter [is] the perfect righteous one.
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 A torch—despised in the thoughts of the secure Is prepared for those sliding with the feet.
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 The tents of spoilers are at peace, And those provoking God have confidence, Into whose hand God has brought.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 And yet, now ask [one of] the beasts, And it shows you, And a bird of the heavens, And it declares to you.
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 Or talk to the earth, and it shows you, And fishes of the sea recount to you:
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Who has not known in all these, That the hand of YHWH has done this?
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 In whose hand [is] the breath of every living thing, And the spirit of all flesh of man.
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 Does the ear not try words? And the palate taste food for itself?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 With the very aged [is] wisdom, And [with] length of days [is] understanding.
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 With Him [are] wisdom and might, To Him [are] counsel and understanding.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Behold, He breaks down, and it is not built up, He shuts against a man, And it is not opened.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Behold, He keeps in the waters, and they are dried up, And He sends them forth, And they overturn the land.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 With Him [are] strength and wisdom, His the deceived and deceiver.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 Causing counselors to go away [as] a spoil, Indeed, He makes fools of judges.
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 He has opened the bands of kings, And He binds a girdle on their loins.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 Causing ministers to go away [as] a spoil And strong ones He overthrows.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 Turning aside the lip of the steadfast, And the reason of the aged He takes away.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 Pouring contempt on princes, And the girdle of the mighty He made feeble.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 Removing deep things out of darkness, And He brings out to light death-shade.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 Magnifying the nations, and He destroys them, Spreading out the nations, and He quiets them.
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 Turning aside the heart Of the heads of the people of the land, And He causes them to wander In vacancy—no way!
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 They feel darkness, and not light, He causes them to wander as a drunkard.”
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.